Říká další z hrdinů včasné péče Miroslav Klempar, který u nás založil ostravskou organizaci Awen Amenca, která usiluje o to, aby romské děti měly rovné příležitosti v našem vzdělávacím systému. „Můžu zodpovědně konstatovat, že díky včasné péči mám vzdělání a práci a můžu aktivně pomáhat dětem, které to štěstí nemají,“ dodává Miroslav Klempar, který je nově také členem Rady Platformy pro včasnou péči. Mluvili jsme s ním nejen o tom, čím by chtěl do Platformy přispět, ale i o činnosti Awen Amenca na Ostravsku.

Miroslave, co pro vás znamená včasná péče?

Naše organizace vede kampaně zápisů romských dětí do nesegregovaných, kvalitních základních a mateřských škol již skoro deset let. Připravenost romských dětí na vzdělání bývá častým problémem a někdy i bariérou úspěšného vzdělávacího procesu. Mnoho rodičů sdílí názor, že na vzdělávání dítěte je „čas, až v okamžiku, kdy půjde do školy“. My si uvědomujeme, že čím dříve s rozvojem a budováním schopností a potenciálu dítěte začneme, tím líp.

Právě probíhají zápisy do školek, v Awen Amenca  na Ostravsku vedete kampaně zápisů do mateřských škol. Jak vypadá vaše práce před zápisy?

Jelikož jsou v Ostravě spádové oblasti dělené podle městských částí, kdy je spádových pro určitou městskou část třeba osm mateřských škol, mapujeme kapacity jednotlivých školek a pracujeme aktivně s rodiči na předávání informací o dni a čase zápisů, legislativních požadavků, ale i toho, jak na zápis připravit dítě i duševně.

Spolupracujete s vedením města v Ostravě Porubě, můžete popsat jakým způsobem se vám spolupráce daří a jak jste se k ní dostali?

V Ostravě Porubě se nám podařilo prostřednictvím našich kampaní zápisů do kvalitních škol, limitovat počet dětí v tamější nekvalitní, segregované škole tak, že se vedení městské části rozhodlo tuto segregovanou školu zavřít a všechny romské děti rozdělit do pěti nesegregovaných, kvalitních škol. Naši rodiče byli osloveni, aby pomáhali s rozdělením spádových oblastí a dětí z místní sociálně vyloučené lokality do pěti škol. Naše spolupracovnice z řad rodičů spolupracují s vedením městské části Poruba dodnes.

To je úžasné. Kdo jsou nejčastěji vaši klienti a jakou formou nabízíte rodinám podporu?

My se bráníme pojmu klienti, pro nás to jsou konstituenti (spolupracovníci). Neposkytujeme služby, ale uschopňujeme konstituenty do té míry, že jsou schopni pomoct si sami, a to třeba i zavedením nějaké služby. Takže naše práce spočívá v budování leadershipu a rozvoje osobnosti lidí pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit a ti pak působí změnu ve své lokalitě.

Včasnou péčí se zabýváte řadu let. Jak může podle vás včasná péče ovlivnit vývoj dítěte?

Předně musím konstatovat, že výhody včasné péče jsou zřejmé a vědecky dokázané. Myslím, že neexistuje nikdo, kdo by tuto skutečnost vyvracel. Příklady dobré praxe vidím třeba sám na sobě. Navštěvoval jsem jesle, pak mateřskou školu a potom kvalitní nesegregovanou školu, a i když i u mě byly tendence učitelů přeřadit mě na tehdejší zvláštní školu, můj prospěch a studijní výsledky jim v tom bránily. Můžu zodpovědně konstatovat, že díky včasné péči mám vzdělání a práci a můžu aktivně pomáhat dětem, které to štěstí nemají.

Se včasnou péčí souvisí i rozvoj rodičovských kompetencí. Jakým způsobem je nenásilně a přitom efektivně rozvíjíte?

Zejména osobním příkladem nebo příkladem někoho z blízkého okolí. Problém mnohdy není v chápání prospěšnosti včasné péče, ale v bariérách, které rodič mnohdy vnímá jako nepřekonatelné. Můžou to být předsudky učitelů, socioekonomická situace, strach z šikany a jiné. Pro nás je důležité tyto bariéry rozpoznat a cíleně s nimi pracovat a překonávat je.

S jakými bariérami se rodiče, se kterými pracujete nejčastěji potýkají a co jim pomáhá je překonat?

Nejčastější barierou bývá strach z šikany nebo pocit, že je dítě ještě „malé“ na vzdělávání. Rodiče si mnohdy neuvědomují, že intelektuální růst dítěte začíná již v matčině lůně. Stále si mnoho rodičů myslí, že dítě do určitého věku neslyší a nevnímá. Opak je pravdou, a proto je potřeba začít s poskytováním informací a vjemů co nejdříve, protože si pak dítě „obstarává“ informace jinde a ty můžou být zkreslené nebo i špatné.

Když si toto rodič uvědomí, tak pohlíží na své dítě jinak a jelikož každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, tak si rodiče uvědomí, co je pro jejich dítě nejlepší.

Co považujete za největší úspěch v oblasti včasné péče?

Za největší úspěch považujeme změnu postoje k včasné péči v lokalitách, ve kterých pracujeme. Účast na předškolním vzdělávání se podstatně zvýšila a na těch mateřských školách, kde doposud nepřijímali romské děti a stále hledali nějaké výmluvy, je nyní přijímají a cíleně s nimi pracují.

Na jaké překážky ve vaší práci nejčastěji narážíte?

Stále existují bariéry, jak na straně legislativy a přístupů mateřských škol, tak i na straně rodičů. Hodně by pomohlo, kdybychom nemuseli řešit problémy typu: kam zapsat dítě do mateřské školy, když nemá rodič trvalý pobyt nebo proč odmítli romské dítě z kapacitních důvodů, když školka inzeruje volná místa. Potom bychom se mohli soustředit na problémy a bariéry v rodinách.

Svoje zkušenosti jste se rozhodl šířit dál, a proto jste se stal členem odborné rady Platformy pro včasnou péči. Co byste chtěl do Platformy přenést ze své dosavadní práce a profese?

Přínosem můžou být naše poznatky z organizování komunit a uschopňování rodičů a spojení tohoto organizování s advokacií a litigací.

Čemu se chcete v Platformě věnovat?

Práci s romskými rodiči a podpoře institucí ve správném pohledu na kulturní odlišnosti Romů a tomu, jak s nimi pracovat.

Co považujete za váš největší úspěch v oblasti včasné péče? Můžete uvést konkrétní příklad nebo příběh klienta?

Jelikož nemáme individuální klienty, ale pracujeme s komunitou jako s celkem, tak náš největší úspěch je změna pohledu na včasnou péči a to, že si romští rodiče stále více uvědomují důležitost včasné péče a toho, že je třeba začít se vzděláváním co nejdříve.

Jako další úspěch vidíme zavření segregované školy v Ostravě Porubě a spolupráci vedení města s místními rodiči v různých oblastech, včetně zápisů do mateřských škol a včasné péči.

Když se podíváte do budoucna, kde byste chtěl vidět Platformu za pět let?

Platforma by se mohla stát oficiálním partnerem institucí zabývajících se vzděláváním dětí a garantem inkluzivní včasné péče a rovného přístupu.

Tři slova, která podle vás vystihují Platformu pro včasnou péči?

Zkušenosti, dobrá praxe a odbornost.

Text: Aneta Suchá, spolupracovnice Platformy pro včasnou péči

Foto: Miroslav Klempar ze studijní cesty o dobré praxi včasné péče v Chorvatsku