Program Pheňori v Ostravě pomáhá sociálně znevýhodněným dětem

Program Pheňori je zaměřen na péči a vzdělávání miminek od narození do 3 let a jejich maminek ze sociálně znevýhodněného prostředí. Inspirací mu byl projekt Omamy organizace Cesta von na Slovensku. Hlavním a dlouhodobým cílem je dosáhnout u dítěte rozvoje schopností nutných pro úspěch v osobním i profesním životě.

Pheňora znamenají v romštině sestřičky a představují starší uvědomělé a zkušené sestry, které prošly školením. Pheňora má vlastní zkušenosti s dětmi, a především dobře zná jazyk a kontext sociálně vyloučených lokalit. Pro maminky představuje starší a zkušenější sestru, která ji bude vést správným a podnětným způsobem. Je to osoba, na kterou se maminka může obrátit s žádostí o radu, ale i s ní sdílet běžné radosti nebo obavy, které každá maminka prožívá.

Úkolem pheňori je docházet jednou týdně k matkám domů. V domácím prostředí s matkou i dítětem realizují vzdělávací lekce. Každý týden dítě a matka za pomoci pheňori absolvují novou lekci, která odpovídá standardnímu vývoji dítěte. Ty jsou rozděleny do pěti kategorií, z nichž každá rozvíjí významné prvky jako je pozornost, jemná a hrubá motorika nebo i rozvoj českého jazyka pomocí dětských knih.

Zajímavostí je například i speciálně vyvinutá mobilní aplikace, kterou využívají pheňori v každodenní práci a kam zaznamenávají pokroky dětí i rodičů. Součástí projektu jsou i rodičovské kluby, které se konají jednou měsíčně. Cílem setkání je se seznámit, probrat aktuální témata, které maminky zajímají nebo si jen tak popovídat.

Rozhovor s Pheňori Sylvou: „S maminkami mám hezký a upřímný vztah“

Mohla bys popsat, jak vypadá běžná návštěva u maminky?

Návštěvy jsou dopředu naplánované a domluvené s klienty. Samozřejmě se občas stane, že některý z klientů v daný den nemůže, protože se mu náhle a neplánovaně změní situace. V tom případě obcházím ostatní klienty, zda jsou ochotni splnit si lekci v jiný den.

Návštěvy se liší dle dané rodiny, některé lekce jsou klidné a přehledné, v jiných rodinách, kde je více malých dětí v domácnosti, se musím více soustředit na danou lekci. Vynaložit mnohem víc úsilí, protože je běžné, že i zbylé děti zajímá, co právě děláme a chtěly by se taky zapojit.

Na lekci si nosím podložku, na které provádíme cvičení a potřebné pomůcky k dané lekci. Délka lekce se pohybuje okolo 20 až 30 minut. Celkový čas strávený v rodině bývá ovšem delší. K návštěvě patří i rozhovor s maminkou, kdy zjišťuji, jak se všem daří a v jakém zdravotním stavu je děťátko. Po rozhovoru usedáme s maminkou a dítětem na zem na podložku a zacinkáním na rolničku, čímž dávám znamení k tomu, že zahajuji lekci.

Je něco, co tě na této práci překvapilo?

Příjemně mě překvapilo určitě to, jak jsem byla rodinami přijata. S maminkami jsem navázala hezký a upřímný vztah. Mohu říci, že mě berou jako sobě blízkou osobu, které důvěřují a dokážou se svěřit se svými starostmi. Jako Romka vím, jaké životy některé romské rodiny vedou. Mnohé žijí ve velkém nedostatku. Často je smutné tomu stát tomu tváří v tvář a nemoci udělat víc. Věřím ale, že moje přítomnost přináší změnu do životů těchto rodin.

Má podle tebe tato práce smysl? Vidíš pokroky?

Určitě je tato práce důležitá a přínosná. Už jen má přítomnost na ubytovně rozpoutala hovory u mnoha lidí, kteří tam žijí. Zajímali se například o to, jestli jsem Romka a proč to vůbec dělám? Jako pheňori ukazuji maminkám, jak mohou se svými dětmi pracovat, jak využít běžný den, tak aby si z toho dítě co nejvíce odneslo. Ukazuji jim, jak je důležité mluvit na své dítě a učím je nestydět se ukázat, jak své miminko miluji. Pokrok vidím v tom, jakou váhu dávají některé maminky společným lekcím a opravdu jim záleží na tom, aby se jejich děťátko zdravě vyvíjelo. Také vidím změnu v tom, jak mi maminky s úsměvem samy hlásí, co s dítětem během týdne dělaly a co nového jejich dítě umí. Jde vidět, že jim to dělá velkou radost a taky se chtějí pochlubit.

Bylo něco, co tě mile překvapilo? Byla třeba nějaká maminka iniciativní sama od sebe?

Často mě maminky překvapují. Jsou více zodpovědné, když nemohou splnit lekci, snaží se mě o tom informovat. Nebo když mi maminka zrušila lekci, protože dítě spalo a asi po hodině mě vyhledala, že už malá nespí a chce lekci.

Myslím, že má přítomnost přispívá ke zlepšení jejich morálky, co se týká zodpovědnosti k předem domluveným záležitostem. Kladu jim na srdce, aby dbaly na lékařské návštěvy a pokud se někam nemohou dostavit, je jejich odpovědnost oznámit to. Bohužel kvůli tomu mnohé maminky přichází o své ale i dětské lékaře a dětem pak chybí lékařská péče. Toto je jeden z velkých problémů, který se snažíme i za pomoci sociálních pracovnic vyřešit, ale jde to těžce. Někteří lékaři si opravdu své pacienty vybírají a v budoucnu to pak způsobuje velké problémy. Bez lékařské péče bohužel vyrůstá mnoho dětí.