Zápisy jsou pro některé rodiče a děti slavností událostí, kterou prožívá celá rodina, pro jiné rodiče jsou ale velmi nesrozumitelným procesem. V tomto miniseriálu k zápisům se chceme podrobně podívat na nejčastější bariéry.

Díl 2. Nedůvěra

Nedůvěra a tím pádem i nízká motivace zapisovat své děti ve třech letech do mateřských škol, je něco, co popisují organizace ze všech regionů ČR. Důvody na straně rodičů jsou různé, velkou roli však hraje jejich osobní zkušenost z vlastního dětství. Pokud rodiče vnímají školy jako místo, kde se jim samým nedostalo přijetí, kde nezažili úspěch, nemají v ty samé instituce důvěru ani jako dospělí.
“Většina romských rodičů, ale nejen těch, si zažila na vlastní kůži diskriminaci, posměšky či narážky na svůj původ, mnohdy i šikanu, mnozí z nich navštěvovali tehdy zvláštní školy. Proto se nelze čemu divit, že obavy romských rodičů, že jejich dítě bude prožívat ve škole to samé, co oni, jsou veliké. Při své práci v mateřské škole se často setkávám s tím, že romského rodiče musím velmi motivovat, aby zapsali své dítě do běžné, mateřské školy. Vždy následuje dlouhý monolog o tom, čím si oni sami ve škole museli projít, jak se k nim chovali učitelé a spolužáci, a jak děti sousedů zažily to samé,” popisuje sociální pedagožka Aneta Suchá.

Je pak vcelku logické, že tito rodiče nechtějí své dítě svěřit do péče předškolního zařízení dříve než musí. Což potvrzuje i Tereza Hájková z IQ Roma servis. “U rodičů vnímám silně ještě další tendenci. Vedle té ochránit své dítě před ústrky okolí, je tu obava, že budu jako rodič negativně hodnocen. V našem předškolním klubu se často setkáváme s tím, že se nám rodiče omlouvají za to, že má dítě nějaký špatný návyk, nebo když mají pocit, že je příliš živé apod. Na rodičích je pak vidět velká úleva, když je samotné i jejich dítě oceníme za každý pokrok či posun.”

Nedůvěra je někdy na obou stranách

Je dobré řešit bariéry i na straně školek, zejména v oblasti osobních postojů pedagogů. V evaluační zprávě Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání v Ostravě jsou uvedené klíčové reflexe pedagogů mateřských škol, kteří prošli zážitkovým vzděláváním “Pro mě se odbouralo takovéto PROČ – člověk teď víc hledá příčiny věcí, nedává je hned romským rodinám za vinu. A stejně tak nedávám za vinu sobě, že něco nefunguje tak, jak bych chtěla; může to být neporozumění,” uvedla jedna z učitelek.

V některých případech mohou mít rodiče obavy z toho, že byli odmítnuti neoprávněně. V takovém případě se mohou obrátit na kancelář Veřejného ochránce práv. “Obracejí se na nás rodiče nejen v souvislosti se zápisy do prvních tříd, ale i s potížemi při zápisech do mateřských škol. V případě, že dítě není přijato k předškolnímu vzdělávání, je třeba, aby se rodiče odvolali ke krajskému úřadu. My se pak můžeme zabývat tím, jak krajský úřad vyřídil jejich odvolání. Kontrolovat přímo ředitele nemůžeme. Výjimkou jsou ale situace, kdy by rodiče namítali, že jejich dítě nebylo přijato například v souvislosti s jeho zdravotním postižením nebo tím, že jde o romské dítě. V takovém případě bychom mohli přímo oslovit ředitele, požádat ho o vyjádření a následně zhodnotit, zda se nemohlo jednat o diskriminaci. Ale i tady je vhodné, aby se rodiče nejprve obrátili na krajský úřad, ” shrnula Monika Šimůnková, zástupkyně Veřejného ochránce práv.
K tématu zápisů kancelář Veřejného ochránce práv vydala doporučení povinného předškolního vzdělávání a druhé doporučení se vztahuje k rovnému přístupu k předškolnímu vzdělávání. Pro ředitele a ředitelky škol také vydali leták, kde graficky znázorňujeme proces jejich rozhodování o ne/přijetí dětí a poukazujeme na různé aspekty, které by při svém rozhodování měli vzít do úvahy. Kapitola vztahující se k předškolnímu vzdělávání je také Sborníku stanovisek Školství (2021).

 

Co s tím?

Nastolení důvěry není určitě tak jednoduché, jako podání srozumitelné informace o datu zápisů. Nicméně velmi se vyplácí začít právě už v době předškolního vzdělávání, protože mateřské školy jsou vlastně takovou první zkušeností se vzdělávacím systémem – dobrá zkušenost ze školky se tak logicky přenáší i dále na základní školu.

Řešení, která mohou zlepšit důvěru na obou stranách, a tím i zlepšit brzký zápis dětí, je podle kanceláře Veřejného ochránce práv podpora sociálních pracovníků, kteří rodiče provedou procesem zápisu do školek, podpoří je v případě, že se setkají s nefér přístupem a chtějí bránit právo svého dítěte na vzdělání. Důležitost role prostředníka potvrzují ze zkušenosti i v táborském Cheironu, kde se podařilo v minulosti vybudovat dostatečnou důvěru, jak ze strany rodičů, tak ze strany školek, právě skrze vlastní zapojení. Roman Varga popisuje klíčové momenty následovně: “Tím, že měli rodiče důvěru v nás, přirozeně svou důvěru přenesli i na mateřskou školku, zejména poté co  jsme je doprovázeli do školky, na různé akce a byli jsme s rodiči i během úvodních schůzek s pedagogy.” Tato mravenčí práce se vyplatila a postupem času se podařilo všechny děti do školek umístit, v Cheironu tak mohli zavřít předškolní klub.

To, že dobré příklady táhnou nakonec konstatuje i Tereza Hájková. “Víme, že pokud jsou v jedné školce již nějací spokojení rodiče, přirozeně je to ta nejlepší cesta.” Prostá zkušenost toho, že mé dítě do školky chodí rádo a je přijímáno, je pak tou nejlepší reklamou.

Bezpečné prostředí lze samozřejmě budovat i ze strany školky. Jednou z možností jsou rodičovské kluby – tedy pravidelná setkání pro nové rodiče na půdě školky, kam mohou zájemci přijít i s dítětem, seznámit se s pedagogy i s prostředím. Důvěru, zejména směrem k rodičům, také pomáhají utvářet asistentky pedagoga, které mohou pružně pracovat jak s dětmi, tak i rodiči.

Vzdělávání pedagogů, které zmiňujeme výše, do funkčních řešení patří v neposlední řadě také.