Sociolog, bývalý politik, dlouholetý člen Ústavu pro filosofii a sociologii Akademie věd a nově také člen odborného kolegia Platformy pro včasnou péči, PhDr. Ivan Gabal. Mluvili jsme s ním nejen o tom, proč se rozhodl podpořit Platformu pro včasnou péči, ale i o spolupráci klíčových resortů a o snižování nerovností ve vzdělávání. Na společné snažení ve prospěch rozvoje včasné péče se moc těšíme. 

Pane Gabale, z jakého důvodu jste se rozhodl podpořit Platformu pro včasnou péči?

Organizace, která chce dosáhnout systémové změny ve své oblasti změřením na preventivní pomoc, organizace, která směřuje ke změně systému na úrovni státu a konečně organizace, kterou podporují  Nadace AlbatrosNadace České spořitelny a Nadace OSF to jsou tři hlavní důvody, které mě vedly k hlubšímu zamyšlení nad nabídkou spolupráce.

Čím byste chtěl do Platformy přispět?

Po prvních rozhovorech, ve kterých jsem se seznamoval se stavem a dosavadními poznatky bych rád pomohl v tom, čemu věřím, a to v datovém zmapování situace a vývoje, v tom, aby data a znalost vývoje pomohly k návrhu správných kroků a politik, a konečně aby se jejich implementace rozvrhla do racionálního časového plánu.

Nic se nedá vyřešit naráz a všude, ale je třeba si dávat racionální a dosažitelné cíle a podle výsledků zpětně hodnotit práci. A konečně, aby se koncept včasné péče také prosadil v sociální a zdravotní politice státu, protože na něm je odpovědnost za vývoj a výsledky. Nevládní organizace mohou pilotně zkoušet, diagnozovat stav věcí a testovat řešení, ale širší uplatnění je na státu, regionálních a místních správách a samosprávách, a také vzdělávacích a zdravotních zařízeních. Mohu v tom jen pomoci, metodologií a doporučením postupu nebo řešení.

A jak vnímáte včasnou péči? Proč je podle vás důležitá?

Prevence je vždy lepší a výhodnější než potýkání se s krizovými dopady. Prevence dává prostor k poznání a uvážlivému postupu a zacílení práce v čase a na výsledky. My se přes dvacet let potýkáme s hašením důsledků bez možnosti si postup promyslet a zpětně posoudit a případně dále politiky kultivovat.

Krizový management nežádoucích dopadů je také nákladnější a vyvolává kontroverze, pokud jde o racionalitu vynaložených peněz. Stačí se podívat na nekončící diskuse o politice inkluze, jejich nákladech a výsledcích. Prevence je mnohem úspěšnější, můžeme více plánovat, předcházet, a nejen reagovat na problémy.

Ve včasné péči je zásadní spolupráce jednotlivých aktérů. Jak by podle vás měla vypadat součinnost klíčových resortů, které jsou navázány na včasnou péči (MPSV, MZČR, MŠMT)?

Nebudu předbíhat ani předstírat, že už vím řešení. Je třeba se nejdříve důkladně seznámit se situací, stavem věcí a vývojovými tendencemi. Nicméně ve spolupráci resortů vidím velký potenciál, protože by měla umožnit zpřehlednit celkovou agendu vývoje dětí a jejich situace a perspektiv. Nejen tedy dílčí a nutně užší pohled na jejich problémy. A protože jde zpravidla o mix sociální, zdravotní i vzdělávací agendy, je spolupráce důležitá. Musí ale vycházet z kvalifikovaných a pilotovaných nástrojů a doporučení.

Máte osobní vizi, jak by měla vypadat cesta ke snižování nerovností v českém vzdělávání?

Ano mám, už 35 let. Zatím se spíše naplňuje metodou kumulace problémů a nárazu do nich než racionálním, preventivním a předvídavým postupem. Dobrý příklad byly letošní přijímačky na střední školy. Sice se daří postupně překonávat naši vzdělanostní zaostalost, ale mohli jsme dosáhnout mnohem, mnohem víc, nevyjímaje úroveň sociálních nerovností ve vzdělanostních šancích dětí. V tomto ohledu patříme spíše k těm méně úspěšným. Ale třeba to společně změníme.

Text: Vlasta Holéciová, Foto: archiv Ivana Gabala

Další členové odborného kolegia

Mgr. Jaroslava Simonová Ph.D – Pedagogická fakulta UK – Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání – spoluautorka řady výzkumu o předškolním vzdělávání.

prof. PhDr. Radek Ptáček Ph.D – profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, výzkumník. Věnuje se též vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků. V roce 2018 se stal prezidentem největšího světového kongresu o ochraně dětí.

Mgr. Lucie Fuková – vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, vedle práce pro neziskový sektor, byla koordinátorka Evropského roku rovných příležitostí pro všechny pod Úřadem vlády, romská poradkyně na Magistrátu města Pardubice nebo působila jako garantka sociální inkluze.