„Naším cílem je v rámci programu rodinné asistence SPOLU DOMA poznat a spolupracovat s rodinami co nejdříve, abychom pouze „nehasili“, ale mohli společně nastavovat řešení,“ říká vedoucí služby a sociální pracovnice Lucie Sochůrková z Komunitního centra Říčany. To na Říčansku odvádí obrovský kus práce a nově je členem Platformy pro včasnou péči. S Lucií jsme mluvili nejen o prevenci a včasné péči, ale i postavení neziskových organizací u nás.
Lucie, co pro vás znamená včasná péče? Kde vidíte její hlavní přínosy?
Znamená pro nás přístup i postup, kdy s klientem, rodinou pracovat. Včasná péče může v samotném počátku zachytit problémy. Může jít třeba o proces rozvodu, který je náročný pro všechny „účastníky“ rodiny. A z našich zkušeností víme, že celá tato situace může být nejnáročnější a nesrozumitelná právě pro děti. Snažíme se proto rodině poskytnout náhled i nadhled a předejít tak vyhrocení, osobním hádkám, kdy děti mohou být rukojmí partnerských neshod.
Jakým způsobem ve vaší organizaci pracujete? Kdo se na poskytování včasné péče podílí?
Pracujeme způsobem nehodnotícím a podpůrným, kdy k nám přichází motivovaný klient a společně vytváříme tzv. osobní cíl a individuální plán. V našem týmu jsou sociální pracovnice se zkušenostmi z praxe a součástí je vzdělání v oblasti Krizové intervence a sociální práce. Externími spolupracovníky jsou např. psychologové a supervizoři nebo konzultanti v právní oblasti. Pořádáme také „sdílecí“ kluby pro rodiče. Je třeba zdůraznit, že vše konzultujeme v týmu a využíváme intervizí a formy případové práce – tzv. Případové konference.
A kdo bývají nejčastěji vaši klienti?
Jsou to převážně – samoživitelé nebo rodiče, kteří se rozvádí. Dále to jsou sociálně slabé rodiny nebo ti, kteří ztratili naději, někdy bohužel v cokoli nebo mají špatnou zkušenost s úředníky státu.
Jaká je vůbec aktuálně situace na Říčansku z hlediska vaší cílové skupiny?
Není asi ničím specifická, spíše se chceme jako organizace i jako Rodinná asistence Spolu doma „zviditelnit“, propojit se státními i nestátními organizace i s městem. Pořádáme různé akce, naše materiály nabízíme v mateřských a základních školách, u pediatrů a logopedů. Naši službu představujeme pravidelně v měsíčníku Říčanský kurýr.
Dokážete shrnout nejčasnější problémy, které s rodinami řešíte?
Mezi nejčastější problémy patří úprava rodinných poměrů, špatná finanční situace, dluhová problematika, psychosomatika rodičů i dětí, potíže ve škole, zapojení se do společnosti, hledání práce, vyřizování sociálních dávek, finanční gramotnost, orientace v zákonech. U žen, matek se často setkáváme se ztrátou sebeúcty a sebevědomí.
Co vám naopak dělá radost. Kde vidíte zlepšení v poslední době?
Radost nám dělá klient, který má zájem o dlouhodobou spolupráci, je tzv. motivovaný. Dále je to otevřenost a vstřícnost místních úřadů, města, ostatních neziskových organizací, přístup dalších odborníků k naší práci a možnost zviditelnění se. Nesmím zapomenout ani na spolupráci s odborníky a vědomí ostatních, že sanace není „bubák“.
Nově se chcete víc soustředit na spolupráci s mateřskými školami, pediatry, logopedy a dalšími organizacemi ve vašem regionu. Co si od tohoto kroku slibujete?
Jednoduše řečeno, věříme, že o sobě budeme více vědět. Doufáme v to, že to vzbudí důvěru v naši práci a porozumění. To vše s ohledem na problémy v rodinách, které se tak díky tomu budou moci začít řešit včas.
A s jakými institucemi a organizacemi v regionu spolupracujete aktuálně? Co vám tato spolupráce přináší?
Velmi úzce spolupracujeme s Cestou integrace, Psychoterapeutickým centrem Modré dveře, OSPOD Říčany, Leccos, z.s. a dalšími. Tato spolupráce nám přináší inspiraci, motivaci, možnost sdílení a rozvíjení služby. Má také navíc osobní rovinu a tou je lidský přístup v řešení mnohdy nelehkých situací.
Na jaké překážky ve vaší práci nejčastěji narážíte? Co by vám vaši práci usnadnilo?
Například u OSPOD se často setkáváme s méně flexibilní reakcí, než kterou bychom k sanaci rodiny potřebovali. Klienti přicházejí ve chvíli, kdy už „hasíme vzniklý požár“. Rodina a její členové se například nachází ve velmi obtížné situaci, kterou doprovází nutnost řešit více problémů současně. A to je náročné. Je možné, že mnozí státní zaměstnanci vnímají naši službu jako méně kredibilní. Je třeba zvýšit status neziskového sektoru. To vnímáme jako celospolečenský jev, který by se měl změnit.
Co ve vaší práci vnímáte jako největší výzvu?
Velkou výzvou chápeme i tlak na sociální politiku v tom smyslu, aby byla více prospěšná našim klientům. Jako sociální pracovnice si uvědomujeme, že mnoho sociálních problémů nevzniklo přímým zaviněním našich klientů. Je na nás, abychom na tyto problémy upozorňovali a těšili se i z některých změn v sociální politice.
Text: Vlasta Holéciová
Foto: Komunitní centrum Říčany, unsplash.com
