Poslední dubnový týden jsem se jako členka Platformy pro včasnou péči zúčastnila studijní stáže, jejímž cílem bylo prohlédnout si v Chorvatsku aktivity a projekty organizace Romani Early Years Network (REYN), která je obdobou Platformy. Síť prosazuje právo na rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Její cílovou skupinou jsou děti Romů a tzv. Travellerů (pojem používaný pro kočovníky, nejčastěji v Irsku, kteří nejsou romského etnika). Cesta se uskutečnila za podpory Active Citizens Fund ČR a Nadace OSF.

Cílem studijní cesty bylo sdílení dobré praxe a metod včasné péče, prohlídka Play Hubs (místa, která slouží podobně jako předškolní kluby, k socializaci a rozvoji nejrůznější kompetencí dětí nebo jako půjčovna edukačních hraček a místo pro setkávání s rodiči) nebo sdílení zkušeností mezi partnery, kteří se včasnou péčí zabývají v Maďarsku a v Chorvatsku.

Program Blum

Naše první kroky v Maďarsku vedly do mateřské školy v Budapešti, která se účastní aktivit programu Blum. Pracovníci programu Blum věří, že diverzita je skutečným základem života i v mateřské škole. Prosazují, aby byly akceptovány odlišnosti každého dítěte i jeho rodinného zázemí a zároveň jeho individuální schopnosti a dovednosti.

Co nás zaujalo?

Viděli jsme lekci využívající prvky dramaterapie, při které děti formou improvizace hrály pohádku Sůl nad zlato. Cílem drama terapeutických aktivit bylo skrze práci se skupinovou dynamikou dosáhnout upevnění vztahů v kolektivu a zároveň v dětech zvědomit, jak se chovat v určitých situacích a pracovat s vlastními emocemi i s emocemi ostatních.  Děti společně hledaly východisko ze sourozeneckých obtíží tří královských dcer. Cílem lekce bylo posílit v dětech otevřenost, kreativitu, důvěru a odvahu.  Metoda práce byla velmi zajímavá a inspirativní.

Podle dat, která organizace Blum shromažďuje, je rovněž efektivní a vede k rychlejší socializaci a rozvoji komunikačních dovedností dětí. Mezi účastníky studijní cesty vzbudila velký zájem.

Organizace Blum má ucelený systém školení pedagogických pracovníků, kteří jsou do projektu zapojeni a aktuálně se snaží své aktivity rozšířit do dalších zemí. Podkladem pro šíření metody budou výsledky probíhajícího výzkumu o dopadu jednotlivých aktivit na dětské kolektivy, v nichž program probíhá.

Následovala aktivita tanečního učitele Grescó Zoltána, díky níž si účastníci mezinárodní stáže mohli vyzkoušet několik pohybových her, a v odpoledních hodinách už nás čekal přesun do Záhřebu a seznámení s pracovníky organizace REYN, která pro nás připravila program na další dny.

Základní škola v Orehovici

Jako první jsme navštívili základní školu v obci Orehovica. Ta leží v oblasti Međimurje, což je okres s největším počtem romských obyvatel v Chorvatsku. Škola se nachází nedaleko romské osady a od roku 1869, kdy byla otevřena, prošla obrovskou proměnou. Nejprve se v ní při výuce používal pouze maďarský jazyk. Dnes ji navštěvuje 311 žáků, z čehož je 65 % žáků romských a výukovým jazykem je chorvatština a romština.

Škola také provozuje předškolní klub, který se věnuje jednak intenzivní podpoře dětí při výuce chorvatského jazyka, ale také jejich socializaci a integraci. Děti si zde osvojí základní pravidla, a naučí se respektovat autoritu učitele. Stejně jako v České republice se i Chorvatsko potýká s nedostatečnou docházkou romských dětí do mateřských škol. Tuto nedostatečnost nahrazují předškolními kluby.

Vizí školy je, aby se v ní děti cítily bezpečně a mezi hlavní cíle patří naučit děti číst s porozuměním. Zohledňuje se při tom také fakt, že 60 % romských dětí v této škole má speciální vzdělávací potřeby. Škola jako jediná v regionu nabízí vzdělávací program „Model C“, který dětem umožňuje učení se romského jazyka a kultury. V Chorvatsku totiž Romové hovoří nářečím rumunštiny, které se nazývá „bajáž“.

Ředitel školy Branko Sušec nás provedl po budově a popovídal si s námi o tom, že škola je otevřená nejen žákům a rodičům, ale také sociálním službám. Ty mohou své aktivity vykonávat přímo v budově. Pýchou školy je také knihovna, která má i několik bilingvních chorvatsko – romských titulů, včetně poezie.

Důležitou součástí školního týmu jsou romští asistenti, kteří jsou mostem mezi rodinou a školou, a významně pomáhají dětem s jazykem. V komunitě průběžně mapují počty předškolních dětí a registrují je k předškolnímu vzdělávání. Rodiče se postupně učili komunikovat s pedagogy, kteří je navštěvují přímo v osadě a společně hovoří o začleňování dětí do školních aktivit. Dnes v osadě žije více než sto osob a úroveň bydlení je velmi dobrá.  Domy jsou cihlové a rodiny se podílí na jejich výstavbě.

Škola díky projektu PHARE pomohla se zavedením infrastruktury, takže domy mají vodu i elektřinu. Osada má vybudované dětské i fotbalové hřiště. Také zaměstnanost je zde velmi vysoká, kolem 70 %. Většina obyvatel pracuje v zemědělství nebo se zabývá nákupem a prodejem zemědělských plodin.

Výsledky zavedení předškolního vzdělávání jsou již nyní hmatatelné. Romské děti, které do něj nastupovaly před dvanácti lety, jsou dnes středoškoláci. Počty romských středoškoláků se stále zvyšují a objevují se i romští vysokoškoláci. Těch má zatím Chorvatsko oproti České republice málo, ale výhled do budoucna je optimistický.

Odpoledne jsme navštívili Play Hub v komunitním centru v obci Kuršanec a viděli práci s dětmi i rodiči, kteří zde byli přítomni. V Záhřebu nás pak ještě čekalo setkání s pracovníky organizace HURID, což je chorvatská organizace, která se zabývá ranou péčí.

Za nabitý program stáže, inspirativní setkání a skvělou organizaci děkuji Platformě pro včasnou péči, jmenovitě Kateřině Sirotkové z Nadace OSF a Adéle Nejedlé programové koordinátorce z Active Citizens Fund. Jsem ráda, že jsem mohla být při tom. Nejen za svou vysílající organizaci, kterou je Dítě a kůň, z.s. – Sdružení pro hipoterapii, ale také za Sekci služeb péče o ohrožené děti APSS ČR.

Text: Mgr. et Bc. Alžběta Brychtová, DiS.

Foto: účastníci studijní cesty, Alžběta Brychtová, Miroslav Klempar