Jan Amos Komenský byl jedním z největších českých myslitelů. Svým rozsáhlým dílem, ve kterém se věnoval zejména pedagogice a filozofickým tématům lidského bytí a poznání, významně ovlivnil měnící se evropské školství a vysloužil si přízvisko Učitel národů. Ve své době, v 17. století, byl velkým vizionářem. Prosazoval například vzdělávání pro všechny a ve svých dílech se také hojně vyjadřoval o důležitosti předškolní výchovy. My vám přinášíme výběr Komenského vizí, které předbíhaly realitu tehdejší doby a co víc, jsou platné i dnes. 

Oslava Dne učitelů

Na 28. března připadá výročí narození Jana Ámose Komenského (28. 3. 1592), patrona českého školství. Právě on se zasloužil o dnešní podobu školního roku i prázdnin.

Komenský houževnatě a vytrvale dokazoval důležitost a nezbytnost výchovy. Stát se člověkem předpokládá, říkal Komenský, získat vzdělání a výchovu. Není nic obtížnějšího než převychovat člověka špatně vychovaného. „Strom, když již zcela vyrostl vysoký nebo nízký, s větvemi rovnými nebo pokroucenými, zůstane takový je, a není možné změnit jeho podobu.“

Komenský učil, jak vychovávat člověka, ale zdůrazňoval, že člověk se musí vychovávat od raného dětství.

Věhlasný pedagog z výuky nevylučoval ani méně bystré žáky. Naopak doporučil, aby jim kantoři věnovali zvláštní pozornost. Věřil, že vrozená indispozice se dá překonat díky usilovné snaze a mnohem více si cenil snaživého, ale méně nadaného žáka než talentovaného lenocha. V tom můžeme vidět například dnešní úlohu asistentů pedagoga.

Všechno všem všestranně

Jeho zásada omnes omnia omnino znamená, že mají být učeni všichni, všemu, všemi dostupnými prostředky, a to postupně a přirozeně v logicky navazujících krocích. Proto vytvořil a zdůvodnil ucelenou soustavu předškolní a školní výchovy dětí a mládeže (tento systém se osvědčil do té míry, že přetrval až do dnešní doby), vypracoval univerzální plán výchovy podchycující celý věk dětství.

„Výchovu potřebují všichni — bohatí i chudí, urození i prostí, ve městech a městečkách, vesnicích a osadách, omezení i nadaní.“  z díla J. A. Komenského, Velká didaktika 1657

Komenský byl vždy principiální a spravedlivý ve svých názorech o nezbytnosti a důležitosti výchovy. Byl rázný a přímočarý v názorech o špatném v člověku, lidský, mírný a laskavý v podpoře dobrého.

Princip individuálního přístupu k dětem respektuje osobní vlastnosti dětí, jejich psychologii. Některé děti mohou být vzhledem ke svému charakteru pomalé, jiné rychlé, některé dobré, jiné zlé, některé omezené, jiné schopnější. Proto i soustava výchovy musí být rozmanitá nejen s ohledem na věk dětí, ale i na individualitu každého jednotlivého žáka.

Komenský nahlížel na proces výchovy jako na proces rozvíjení a utváření osobnosti člověka. K výchově přistupoval z různých stran, určil její obecné cíle a úkoly. Všichni lidé, říkal, kteří se narodili, přišli na svět s jedním a týmž hlavním cílem: stát se lidmi, to jest rozumnými bytostmi…