Jazykovou bariéru u předškoláků lze překonat – musí se začít včas

Počet vícejazyčných dětí v českých mateřských školách stále roste. Právě předškolní věk je pro ně klíčový – dítě, které nenastoupí do školy s dostatečnou znalostí češtiny a pozitivními zkušenostmi, má vyšší riziko školní neúspěšnosti. „Včasná podpora v MŠ je nejúčinnější prevence,“ říká Klára Šuvarská, vedoucí oddělení služeb pro MŠ z META, o.p.s. V rozhovoru radí, jak děti a jejich rodiny nejlépe podporovat. Představuje také systémové kroky META – spolupráci s kraji a školami, metodickou podporu v regionech a vzdělávání pedagogů, aby byla podpora vícejazyčných dětí dostupná a efektivní.

Kláro, nedávno jste se stali členy Platformy pro včasnou péči? Jaké příležitosti v členství vidíte?

Rozhodli jsme se stát členy Platformy pro včasnou péči, protože se dlouhodobě pohybujeme v oblasti předškolního vzdělávání a víme, že právě toto období může zásadně ovlivnit individuální rozvoj dítěte. Vícejazyčné děti (děti s odlišným mateřským jazykem) často vstupují do systému s jinými startovními podmínkami, a pokud se jim nedostane citlivé a cílené podpory včas, mohou se rozdíly rychle prohlubovat. A také chceme být součástí odborné komunity, která usiluje o kvalitní, koordinovanou a dostupnou podporu pro všechny děti už od raného věku.

V členství vidíme několik příležitostí: možnost sdílet praxi mezi organizacemi, společně pojmenovávat systémové bariéry a navrhovat řešení, mít větší dopad při prosazování změn v legislativě a metodickém vedení a také posilovat síť, díky níž se podpora dostane co nejblíž mateřským školám a rodinám po celé České republice.

Povězte, pokud se do tuzemské mateřské školy dostane vícejazyčné dítě – co je ta úplně první věc, kterou by škola měla udělat? Kde začít?

Úplně první krok je vytvořit bezpečné a přívětivé prostředí pro dítě i rodiče. To znamená navázat s rodinou kontakt, zjistit základní informace o dítěti (jazykové prostředí, dosavadní zkušenosti s kolektivem, emoční potřeby) a domluvit se na adaptačním procesu. Nejdůležitější je navázat vztah. Je třeba pracovat s migrační zkušeností dítěte a adekvátně nabízet podporu při vyrovnávání se s pocitem vykořenění.

Prakticky se osvědčuje začít krátkým vstupním rozhovorem s rodiči (i s tlumočením nebo za pomoci vizuálních pomůcek), určit v mateřské škole jednu „klíčovou osobu“ pro dítě i rodinu, připravit jednoduchý adaptační plán a promyslet, jak bude školka podporovat porozumění a zapojení dítěte od prvního dne (rutiny, názornost, buddy systém, neverbální komunikace, práce s kolektivem).

A co se může stát, pokud vícejazyčné dítě nedostane potřebnou podporu už v mateřské škole? Co hrozí do budoucna, když se podpora zanedbá?

Pokud podporu zanedbáme, dítě může začít zažívat frustraci a dlouhodobý stres z neporozumění, které vyplývá především z jazykové bariéry. Dítě nerozumí tomu, co se kolem něj děje, co se od něj očekává ani jak se má zapojit do her a činností, a může se proto cítit osamělé nebo opakovaně neúspěšné. Často to vede k útlumu komunikace, stažení se z aktivit a někdy i k projevům, které mohou být označeny jako „problémové chování“, ačkoliv jejich příčiny jsou mnohem hlubší.

Může se objevit zvýšená úzkostnost a nejistota (přilnutí k dospělému, pláč při přechodech mezi činnostmi, ztuhnutí, „zamrznutí“ v situaci), projevy stresu (bolesti břicha, nevolnost, únava), kolísání emocí (rychlé rozladění, podrážděnost), agresivní chování, případně i „únikové“ strategie – odbíhání od činnosti, schovávání se, odmítání spolupráce nebo naopak přehnané přizpůsobování se bez skutečného porozumění atd.

Do budoucna hrozí zejména to, že dítě nastoupí do základní školy bez dostatečně rozvinuté češtiny a bez pozitivních vzdělávacích zkušeností, což může v budoucnu významně přispívat k jeho školní neúspěšnosti. Včasná cílená podpora v MŠ je přitom nejúčinnější prevence.

Provozujete portál inkluzivniskola.cz s obrovským množstvím materiálů. Můžete popsat, jak konkrétně pomáháte pedagogům v mateřských školách?

Portál inkluzivniskola.cz je postavený tak, aby pedagogům nabízel praktickou oporu „krok za krokem“. Snažíme se poskytovat ucelené informace, které pedagoga provedou reálnou situací ve třídě: od prvního kontaktu s rodinou, přes adaptaci, práci s kolektivem až po sledování jazykového rozvoje a plánování podpory.

doporučení pro první týdny, včetně práce s emocemi a rutinami, využívání komunikačních karet,
nástroje pro pozorování a jazykovou diagnostiku, které pomáhají rozlišit jazykovou fázi od případných obtíží,
metodiky a aktivity pro podporu češtiny v běžných činnostech MŠ a materiály do kroužků češtiny jako druhého jazyka, pracovní materiály pro nečtenáře, materiály pro komunikaci s rodiči (vícejazyčné letáky, příklady rozhovorů, tipy na domácí podporu),
příklady dobré praxe z mateřských škol,
vzdělávací formáty – platformy, online setkání, webináře, workshopy, dlouhodobé vzdělávací programy,
legislativní novinky

Jak vnímáte připravenost pedagogů v mateřských školách na práci s vícejazyčnými dětmi? Změnilo se to nějak za poslední roky? A co znamenal příchod velkého počtu dětí z Ukrajiny po roce 2022?

Připravenost pedagogů vnímáme jako velmi nerovnoměrnou. V řadě mateřských škol jsou skvělé příklady citlivé práce. Pedagogové často mají dobrou vůli, ale ne vždy mají jistotu, kde začít, jak rozlišovat jazykové fáze nebo jak pracovat s rodiči, kteří nemluví česky.

Za poslední roky vidíme posun hlavně v tom, že se téma vícejazyčnosti zviditelnilo. Pedagogové dnes častěji hledají informace, sdílejí zkušenosti a otevřeně pojmenovávají, že standardní postupy někdy nestačí. Výrazně také pomohlo zavedení pozice dvojjazyčného asistenta pedagoga, která v praxi umožňuje lepší komunikaci s dětmi i rodinami, citlivější adaptaci a rychlejší překlenutí jazykové bariéry přímo ve třídě.

Příchod dětí z Ukrajiny v roce 2022 byl velkým zlomem: přinesl určitý tlak na kapacity školek, ale zároveň urychlil vznik metodických materiálů, podpůrných projektů a větší ochotu škol spolupracovat. V mnoha kolektivech se téma jazykové podpory stalo přirozenou součástí praxe.

Prozraďte, jak pracujete s rodiči vícejazyčných dětí v předškolním věku? Jaké jsou jejich hlavní obavy a potřeby při nástupu dítěte do mateřské školy?

S rodiči je třeba pracovat jako s partnerem a s respektem k jejich jazykové i kulturní zkušenosti. Pomáháme školkám nastavovat srozumitelnou komunikaci: používání jednoduché češtiny, vizuálních materiálů, případně tlumočení. Rodiče potřebují vědět, že školka jejich dítě přijímá takové, jaké je, s jeho jazykem a identitou. Důležité je rodičům vysvětlit vývojové fáze osvojování češtiny a představit jednoduché, uskutečnitelné způsoby domácí podpory bez tlaku na výkon.

Hlavní obavy rodičů bývají často:

zda se dítě domluví a bude ve třídě v bezpečí,
jestli si najde kamarády a nebude odmítané,
zda mateřský jazyk „nepřekáží“ a neměli by jej raději potlačovat, případně obava, že jazyk i kultura dítěte nejsou v prostředí mateřské školy vítané,
jak mohou dítě doma podpořit, když sami česky moc neumí.

Jaké největší překážky vnímáte ve vztahu k podpoře vícejazyčných dětí a rodin v českém předškolním vzdělávání? Co by se mělo změnit?

Velkou překážkou je nedostatečná systémová podpora – zejména chybějící personální a časové kapacity mateřských škol, nedostatek praktického metodického vedení pro pedagogy a omezené možnosti spolupráce s rodinami kvůli jazykové bariéře. Zároveň přetrvává riziko záměny jazykové bariéry za vývojovou poruchu a často nedostatečné kapacity školských poradenských zařízení pro citlivou diagnostiku vícejazyčných dětí. Problémem je také pozdní nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, která přichází až v posledním povinném ročníku MŠ.

Pokud se týká změn, velmi by pomohlo posílit personální a finanční kapacity mateřských škol, systematicky ukotvit podporu vícejazyčných dětí do vzdělávání pedagogů a umožnit jazykovou podporu už od nástupu dítěte do MŠ – flexibilně podle jeho skutečných potřeb, nikoli až podle ročníku.

Jaké máte plány pro další rozvoj podpory vícejazyčných dětí v předškolním věku?

Chceme se zaměřit na rozvoj systémové spolupráce s kraji, zřizovateli a dalšími organizacemi v oblasti včasné péče tak, aby podpora byla systémová, standardně dostupná a předvídatelná. Plánujeme pokračovat v tvorbě a pravidelné aktualizaci praktických materiálů a nástrojů, které podporují pedagogy při práci s vícejazyčnými dětmi – zejména při adaptaci, práci s kolektivem a sledování jazykového rozvoje v běžných činnostech.

Poskytovat napříč regiony metodickou podporu (konzultace), která podpoří pedagogy v jejich práci a zároveň pomůže při nastavení podpory dítěte podle jeho individuálních potřeb. Současně je vhodné posílit vzdělávací nabídku pro pedagogy a asistenty pedagoga v regionech: nabídnout více krátkých, prakticky využitelných formátů, které vycházejí z reálných situací ve třídě a školkám umožní zavádět podporu okamžitě do praxe.

Kdybyste mohla změnit jednu věc v českém systému předškolního vzdělávání pro vícejazyčné děti – co by to bylo?

Změnila bych to, aby jazyková a adaptační podpora vícejazyčných dětí byla považována za běžnou součást kvality mateřské školy, nikoli za nadstandard nebo „něco navíc“. Jinými slovy: aby mateřské školy měly systémově zajištěné kapacity, metodiku i financování pro práci s vícejazyčnými dětmi stejně samozřejmě, jako mají například prostředky na podporu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Pedagogové by získali jistotu a oporu, rodiče důvěru a děti by zažívaly přijetí a úspěch od prvních měsíců v mateřské škole.