U dětí se zdravotním postižením jsou první roky života rozhodující – právě od narození do dvou až tří let mozek roste nejrychleji a je nejcitlivější na podněty z okolí. „V případě, že je rodina s dítětem s postižením v tomto období včas podpořena, dochází k významnému ovlivnění vývoje, schopností a dovedností dítěte,“ říká Mgr. Andrea Taťák, vedoucí služby, Středisko rané péče EDUCO Zlín, které se nedávno připojilo k Platformě pro včasnou péči. V rozhovoru představuje metodu TOD, která sjednocuje pohledy různých specialistů do jasného plánu podpory. Otevírá také téma rostoucího počtu dětí se specifickými potřebami a hledání možností, jak jim i jejich rodinám zajistit včasnou a účinnou pomoc.
Když se ohlédnete za vaší cestou v oblasti rané péče, co vás přivedlo k rozhodnutí připojit se k Platformě pro včasnou péči? Jaké příležitosti toto členství otevírá pro EDUCO?
S Platformou pro včasnou péči sdílíme myšlenku komplexní podpory rodin s dětmi v raném věku a zdůrazňování tématu prevence ve veřejném prostoru. Příležitost v tomto členství vidíme v množnosti sdílení zkušeností, což přispívá k možnému růstu organizace a zvýšení kvality poskytované služby. Díky Platformě pro včasnou péči jsme našli partnery, kteří sdílejí podobné hodnoty a cíle.
Vaše služby jsou určené rodinám s dětmi od narození do sedmi let. Proč je právě toto období tak zásadní pro dítě se zdravotním postižením? Co všechno se dá ovlivnit, když se začne včas?
Období do sedmi let je u dítěte z hlediska vývoje, jak fyzického, tak psychického a kognitivního zásadní. V tomto období je mozek dítěte mimořádně plastický a velmi citlivý na vnější podněty. V případě, že je rodina s dítětem s postižením v tomto kritickém období včas podpořena, dochází k velmi významnému ovlivnění vývoje, schopností a dovedností dítěte. Dětský mozek se rychle učí, ale je zároveň zranitelný vůči stresu, zanedbání či traumatům. Pokud začneme s podporou rodiny s dítětem s postižením již v raném dětství (od narození do 2 – 3 let), podpoříme dítě v období, kdy dochází k nejrychlejšímu růstu a rozvoji mozku v celém jeho životě.
V tomto období se formují základy pro celý další vývoj dítěte – ať už jde o emoce, vztahy, učení či dovednosti – a lze tak ovlivnit všechny oblasti jeho rozvoje. Včasná podpora má pro rodinu i dítě obrovský význam a může výrazně pomoci vyrovnávat se s výzvami, které přináší postižení či specifické potřeby dítěte.
Rodina hraje zásadní roli v možném rozvoji dítěte a často jí chybí informace, jak reagovat na specifické potřeby dítěte, jak upravit prostředí či podporovat jeho růst a vývoj. Základem je zahájit službu rané péče včas a využít její plný potenciál coby preventivní sociální služby.
Setkáváte se ve své práci i s rodinami, které kromě zdravotního znevýhodnění dítěte čelí i sociálním problémům? Jak se liší vaše práce s těmito rodinami?
S rodinami čelícími sociálním problémům se setkáváme často. Situace takové rodiny je mnohdy složitá a vyžaduje hlubší porozumění, více trpělivosti a schopnosti pracovníka orientovat se v systémové podpoře. Rodič neřeší jen specifické potřeby dítěte, ale i základní existenční otázky, které mohou tyto potřeby přehlušit. Podpora rodiny s těmito potřebami vyžaduje úzkou spolupráci s dalšími odborníky, jako je OSPOD nebo SAS.
Spolupráce s dalšími odborníky může být ovlivněna špatnou předchozí zkušeností rodiče, nebo zahlcení informacemi. Společně s rodinou hledáme možné zdroje pomoci a podpory, bez hodnocení jejich situace. Z naší zkušenosti oceňují rodiče zejména podporu v každodenních situacích – například doprovod k lékaři, na úřad, provázením v procesu žádosti o nadační podporu, zapůjčení pomůcek a praktických ukázek práce s nimi. Tyto rodiny se často bojí říct si o pomoc a hrozí, že se k systému podpory nedostanou.
Vzpomenete si na nějakou takovou rodinu? Co se u nich podařilo změnit?
Ano. Mnohdy se za podpory služby daří rodinám měnit věci, které se zdály být zpočátku nemožné. Pamatuji si na příběh maminky, která žila společně se zadluženým partnerem a babičkou ve starém zchátralém domě, na který měla půjčku. Pečovala o tři děti, z toho dvě se specifickými potřebami. Babička zemřela a partner odešel. Máma to však nevzdala, otevřela s námi celou situaci a společně jsme hledali možná řešení. Dům se mamince podařilo prodat, splatit půjčku a postavit se znovu na nohy. Podpořili jsme rodinu v čerpání nadační podpory, předali informace, na co má v dané situaci nárok. Nyní se s dětmi stěhuje do vyhovujícího bydlení, maminka si hledá práci a láskyplně se věnuje výchově svých tří dětí.
Pracujete také multioborově metodou TOD – Tým okolo dítěte, kdy se u jednoho stolu sejdou rodiče se všemi odborníky, kteří jsou s dítětem a rodinou v kontaktu. Jak konkrétně tato koordinovaná setkání mění situaci pro rodiny a děti?
TOD může situaci rodiny změnit zásadně. Toto setkání vede ke zjednodušení, úlevě a efektivnější podpoře rodiny a dítěte se specifickými potřebami. Z naší zkušenosti rodiny často dostávají rozdílné názory od různých odborníků (logoped, psycholog, fyzioterapeut, pedagog, asistent pedagoga atd.) V průběhu setkání dojde ke sjednocení informací, hledání společného porozumění potřebám rodiny a dítěte. Často se totiž ukazuje přetížení rodiny ze strany odborníků.
Po setkání rodič přestává fungovat jako prostředník mezi jednotlivými odborníky, dochází k úspoře času, energie a časté frustrace či vyčerpání. Rodič je zapojen jako rovnocenný partner a respektován jako odborník na své dítě, což posiluje kompetence rodiny a vědomí, že jejich hlas je důležitý.
Díky TOD získá rodina pocit, že v tom není sama a aktivně se podílí na rozhodovacím procesu. Na závěr setkání rodina dostává jasný jednotný plán, který odpovídá jejím potřebám a potřebám dítěte, namísto roztříštěných a zahlcujících doporučení. Rodina a odborníci tak ví, jaké budou následující kroky, a kdo je za co odpovědný. Rodič po setkání získává efektivnější podporu a dochází k psychické úlevě. TOD posiluje rodinu v tom, že není osamocená v „boji“ se systémem, ale že má okolo sebe tým, který táhne za jeden provaz.
Využíváte také dobrovolníky, kteří vám pomáhají s hlídáním dětí na setkáních rodičů i s organizací benefičních akcí. Jak se vám daří lidi pro tuto práci získávat? Co jim tahle zkušenost dává?
Dobrovolníci k nám často přicházejí díky lidem s osobní zkušeností s naší službou. Dále také díky úzké spolupráci se středními a vysokými školami, přednáškami či prezentací služby pro veřejnost, z benefičních akcí, často na nás také narazí na sociálních sítích. Já sama jsem se k sociální práci dostala ve svých 15 letech právě jako dobrovolník pro EDUCO a tehdy jsem netušila, jak zásadní vliv to bude mít na celý můj život.
Dobrovolnictví mi ukázalo, co mě naplňuje jak po lidské stránce, tak i profesně. Naučila jsem se, že dobrý skutek je často sám o sobě odměnou. Náš školský systém klade velký důraz na teoretické znalosti, ale až díky praxi máme možnost pochopit, jak věci skutečně fungují. Často si pak dobrovolníci dávají tuto zkušenost do životopisu, k přihláškám na vysoké školy a na základě této zkušenosti se také rozhodují, kam profesně směřovat.
Z naší zkušenosti k nám přicházejí lidé, kteří v životě chtějí dělat něco, co jim dává smysl a také hledají komunitu podobně nastavených lidí. Díky tomu získávají větší porozumění pro život rodin s dětmi se specifickými potřebami a učí se laskavosti k potřebám druhých, ale také sebe samých.
EDUCO nedávno oslavilo 20 let existence ve Zlínském kraji. Jaký posun vidíte v přístupu společnosti k dětem se zdravotním znevýhodněním za tu dobu? A na co jste nejvíce hrdí?
A krásně jsme těch 20 let společně s rodinami oslavili! V přístupu společnosti k dětem se zdravotním znevýhodněním vidím pomalý, přesto výrazný posun. Předškolní a školní vzdělávání je více otevřené různorodosti, přibývá odborníků otevřených potřebám dětí se specifickými potřebami, zvyšuje se podpora, roste důraz na práva rodin dětí se specifickými potřebami.
Některé rodiny více mluví o svém životě, sdílejí své zkušenosti a propojují se. Je kladen důraz na individuální potřeby rodiny i dítěte s postižením. Rodiny se stávají partnery při plánování podpory pro své dítě a přestávají být pouhými příjemci nejednotného rozhodnutí odborníků.
Přes to všechno však rodiny stále často čelí sociální izolaci, či předsudkům. EDUCO je hrdé na to, že podporuje rodiny dětí se specifickými potřebami v rovnosti v dostupnosti možné podpory, informovanosti a hledání možností, jak v péči o dítě se specifickými potřebami nevyhořet.
Spolupráce s dalšími organizacemi je pro vás zásadní. Kdo jsou vaši hlavní partneři? A jak vypadá ideální propojení služeb pro rodinu?
Klíčová je pro nás spolupráce s rodinou, která je také naším hlavním partnerem. Rodiče vnímáme jako největšího odborníka na své dítě a při spolupráci s dalšími organizacemi je podporujeme v jejich rodičovských kompetencích. Ideální propojení služeb pro rodinu je takové, které představuje bezpečné prostředí pro rodinu i dítě a respektuje jejich potřeby.
Hlavními partnery ve spolupráci jsou tak pro nás ti, které rodina považuje za zdroje své pomoci a podpory. Úzce spolupracujeme s odborníky z celého Zlínského kraje i mimo něj, od pediatrů, neurologů přes psychology, psychoterapeuty, fyzioterapeuty, předškolní zařízení, školská a poradenská zařízení (SPC, PPP), OSPOD a SAS a další. Partnery aktivně hledáme také v zahraničí, kde získáváme novou inspiraci pro praxi a dále tak rozvíjíme kvalitu služby. Zásadním partnerem pro nás však zůstává rodič.
Nedávno jste získala ocenění Pracovník roku v sociálních službách, které uděluje Rada Zlínského kraje. Jaký to pro vás byl moment, když jste se to dozvěděla? A co pro vás znamená každodenní práce s rodinami?
Moment, kdy jsem si uvědomila, že v rané péči pracuji více než deset let, a přesto mám pocit, jako bych do ní nastoupila včera. S vděkem jsem poděkovala všem těm rodinám, jejichž životem jsem se stala součástí a vrátila jsem se zpátky ke každodenním pracovním radostem a povinnostem. Práce s rodinami s dětmi se specifickými potřebami pro mě znamená, že dělám něco, co má význam i přesto, že výsledky nejsou často viditelné na první pohled a vyžadují trpělivost a čas.
Mnohdy jsem prvním člověkem, kterému se rodina otevře a důvěřuje, což vyžaduje velký respekt k jejich příběhu a potřebám. Učím se laskavosti k rodinám a sama k sobě tak, abych tuto práci mohla stále dělat s úsměvem a pokorou, tak, jako v uplynulých deseti letech.
Každodenní práce s rodinami s dětmi se specifickými potřebami pro mě znamená naději, že stále existuje někdo, kdo i přes velkou nepřízeň osudu udělá něco pro to, aby jeho život měl smysl.
Jaké výzvy ve své práci aktuálně nejvíc vnímáte? Co by podle vás nejvíc pomohlo rodinám a celkově rané péči v Česku?
Velkou výzvu vnímám ve své práci aktuálně v nárůstu počtu dětí se specifickými potřebami. Rodiny jsou pod velkým tlakem, často dlouho čekají na vyšetření, služby či podporu a čelí velkému přetížení nejen z důvodu chybějících systémových kapacit. Rodinám by podle mě pomohlo, kdyby se k nim informace o možné podpoře dostávaly včas a služby byly dostupné.
Každý z nás by měl v životě mít někoho, o koho se může v těžkých chvílích opřít. Pro rodiny s dětmi se specifickými potřebami jsme často tím jediným odborníkem, který pro ně tady v těchto chvílích zůstává, naslouchá a respektuje jejich potřeby. Mým odvážným přáním je, aby se o rané péči rodiče dozvídali včas a nemuseli na službu čekat. EDUCO nyní čeká velký krok k naplnění tohoto přání prostřednictvím výstavby nového Centra komplexní rané péče. Více o něm najdete zde.
- Středisko rané péče EDUCO Zlín působí ve Zlínském kraji již 20 let a za tu dobru podpořilo 778 rodin. Poskytuje odbornou podporu rodinám s dětmi se zdravotním postižením od narození do sedmi let věku.
- Misí organizace je poskytovat podporu založenou na důvěře a odbornosti v kritickém období vývoje dítěte. Organizace má garanci kvality od Asociace rané péče České republiky, je akreditovaným pracovištěm Bazální stimulace a členem Evropské asociace poskytovatelů rané péče EURLYAID i International Society on Early Intervention ISEI. Využívá multioborový přístup včetně metody TOD (Tým okolo dítěte) a vnímá rodiče jako hlavní partnery.
- Je členem Platformy pro včasnou péči.
Rozhovor vedla Vlasta Holéciová, Foto: Středisko rané péče EDUCO Zlín
