Komunikace, porodnictví a sdílené zkušenosti: 5. letní škola Platformy pro včasnou péči

Na zámečku Klokočov u Sečské přehrady se od 21. do 24. července setkalo přes padesát odborníků z celé České republiky na již páté letní škole Platformy pro včasnou péči. Workshopy, přednášky a diskuze ukázaly, jak lépe komunikovat, propojovat porodnictví se sociální prací a zlepšovat systém péče o děti v raném věku. Letní škola potvrdila, že v tom nejsme sami – tvoříme silnou komunitu, držíme při sobě a víme, kam směřujeme. Podpora raného dětství se vždy vyplatí.

Letní škola nesla motto „Myslet – mluvit – měnit aneb komunikace v plném světle“ a zaměřila se na srozumitelnou komunikaci, ale také na porodnictví. Celou letní školou provázela lektorka Zuzana Poláková, která propojila odborný obsah s aktivním zapojením účastníků a vytvořila prostor pro hlubší zamyšlení. Akce proběhla za podpory Nadace České spořitelny, Nadace ČEZ, Places to Grow a Nadace Moment.

Etika vyprávění příběhů

První den začal seznamováním a stanovením závazků – co si kdo z letní školy chce odnést. Po cvičeních venku přišla na řadu diskuse s novinářem a vypravěčem příběhů Lukášem Houdkem. Lukáš otevřel důležité otázky: kde je hranice mezi sdílením, které pomáhá, a tím, které už může ublížit? Jak vyprávět příběhy rodin s dětmi, aby to nezranilo ty, o kterých mluvíme? Diskutovali jsme nejen o etice a ochraně klientů, ale i o konkrétních neduzích v psaných textech.

Duševní zdraví dětí: systémové výzvy

Úterní dopolední program otevřeli Julie Lipská a Petr Mikoška z think tanku Iniciativa 2023, kteří mluvili o klinické psychologii pro děti a dospívající. Situace je vážná: děti a dospívající potřebují psychologickou péči. Je ale velmi obtížné sehnat dostupnou a kvalitní péči hrazenou z veřejných prostředků.

„Čím dříve zasáhneme v raném věku, o to je to účinnější,“ upozornil Petr Mikoška. Iniciativa proto pracuje na systémových změnách a představila účastníkům metodu Emotion-Focused Therapy (EFT), která pomáhá zlepšovat rodičovské dovednosti prostřednictvím práce s emocemi.

Praktické programy v terénu

Tereza Svačinová ze Society for All (SOFA) popsala program rodičovských dovedností, který je součástí projektu Signály Plus. Program běžel v Mostě a nyní pokračuje v Chomutově ve spolupráci s místními SAS a dalšími organizacemi. Rodiče se v něm učí lépe rozumět svému dítěti a jeho chování, pracují se svým sebepoznáním a hledají způsoby, jak vybudovat vzájemný respekt.

Monika Kubásková ze SOFA ukázala, jak funguje socio-emoční učení v mateřských školách. Děti si pomocí her a zážitků osvojují empatii, učí se spolupracovat a zvládat obtížné situace. Metodika je rozdělená do sedmi okruhů a dá se snadno použít v praxi.

Hudba pod letním nebem

Večer zazněla hudba – chrudimská kapela Ježek v deci rozezpívala letní školu jazzem a šansonem. Osvěžující!

Zdravotnictví jako brána k prevenci

Téma zdravotnictví a porodnictví jako příležitosti otevřelo středeční dopolední blok. Lucie Fuková se podělila o zkušenosti z projektu, který se zaměřoval na práci romských mediátorek zdraví. Ukázalo se, že některé rodiny z vyloučených lokalit čelily sociálním a existenčním výzvám, které často odsouvaly prevenci a pravidelnou zdravotní péči do pozadí.

Mediátorky zdraví – převážně Romky, proškolené v intenzivním kurzu – v těchto komunitách poskytovaly praktickou podporu. Pomáhaly s registrací u pediatra, vysvětlovaly význam preventivních prohlídek, radily ohledně výživy a zároveň budovaly důvěru mezi maminkami a zdravotníky.

Další pohled do praxe přinesla přednáška Dany Lipové a Veroniky Piačkové o pilotním programu zdravotně-sociálních pracovníků, který v Ústeckém kraji realizuje tým Nadace Sirius. Projekt se zaměřuje na péči o ohrožené dítě a oslabenou rodinu přímo v porodnici. Hlavním cílem je využít pozici zdravotně-sociálního pracovníka na gynekologicko-porodnickém oddělení pro včasné rozpoznání ohrožených dětí a otestovat, jak by to mohlo fungovat v praxi.

Co se podařilo? V roce 2024 působil zdravotně-sociální pracovník ve třech porodnicích v Ústeckém kraji, letos už v osmi porodnicích. Finálním výstupem projektu je mimo jiné metodická příručka obsahující popis procesu a řadu příloh včetně právního metodického doporučení a karet typických situací v porodnici.

Kolegyně z Nadace Sirius otevřely prostor pro panelovou diskuzi zaměřenou na propojení zdravotní a sociální péče. Moderace se ujal Jan Hněvkovský. Sedm expertek sdílelo zkušenosti z terénu: porodní asistentka Amelie Knotková a Jana Peřinová z Amalthey, Cecilie Beranová z Člověka v tísni, Kateřina Vápenková z Host Home Start, Radka Růžičková a Barbora Vítková z Oblastní charity Znojmo a Karolína Fojtová z Dobrovolnického centra Kladno. Každá organizace hledá své cesty a bylo užitečné slyšet různé přístupy.

Komunikace, která funguje

Odpoledne přišla na řadu komunikace. Publicista Martin Kavka vysvětloval, jak psát texty, které lidé skutečně přečtou. V době, kdy každý spěchá a informací je příliš, platí jeho zásada: „Předat v krátkém čase co nejvíce informací a nezahlcovat lidi.“

Jak psát nadpisy, které čtenáře vedou textem? Kdy sáhnout po odrážkách místo nekonečných odstavců a jak pracovat s vizuálními kotvami? Martin připomněl, že psaní pro lidi se liší od školních slohů nebo projektových žádostí – méně odborných výrazů, více srozumitelnosti a smyslu.

Část účastníků se ponořila s lektorkou a PR konzultantkou Miriam Vránovou do praxe. Miriam je učila, jak komunikovat o společenských tématech – s firmami, ale i s jednotlivci, na schůzkách, s rodinami nebo úředníky. Jak vysvětlit složité téma tak, aby druhá strana pochopila, o co jde. A jak si naslouchat, aby komunikace fungovala oběma směry.

Třetí skupina se Zuzanou Polákovou se zaměřila na zpětnou vazbu – jak ji dávat, přijímat a dál s ní pracovat.

Systémový pohled a advokacie

V závěru letní školy jsme se zaměřili na advokacii a systémové změny. Petr Pabian a Štěpán Drahokoupil představili, co se Platformě na celostátní úrovni podařilo, na čem aktuálně pracuje a jaké má plány. Poté se rozproudila diskuze – zástupci organizací sdíleli, jak prosazují změny ve svých regionech, s jakými obtížemi se setkávají a co se jim daří. Vznikl pestrý obraz různých cest, jak ovlivňovat věci kolem sebe ve prospěch dětí a rodin.

Letní školu uzavřel Jan Hněvkovský – s hravostí nabídl jiný pohled na celý systém kolem dítěte. Účastníci se vžili do rolí: od samotného dítěte, přes rodiče či pečující osobu, až po zdravotníky, školy, dětské skupiny, obce, ministerstva, komunitu i Platformu pro včasnou péči a další.

Kdo má jakou roli? Kdo je dítěti nablízku – a kdo zůstává dál, i když by neměl? Nejprve jsme pomocí pohybu a prostorového uspořádání znázornili, jak systém funguje dnes – kdo je komu blízko a kdo zůstává stranou. Pak jsme sestavovali jeho ideální podobu. Bylo silné vidět, jak rozdílně oba obrazy působí. Účastníci přitom sdíleli, jak se v jednotlivých pozicích cítili.

Síla v propojení

Má smysl se potkávat? Čtyři dny v Klokočově dávají jasnou odpověď. Lidé si odnášejí konkrétní dovednosti – jak lépe psát a komunikovat, jak navazovat spolupráci s porodnicemi nebo jak využít nové metody práce s rodiči. Domlouvají se stáže, vznikají plány…

Nejcennější ale bylo uvědomění, že tuto práci dělá tolik zapálených lidí – a že na to nejsme sami. Členské organizace tvoří páteř Platformy – bez vás by to nešlo. Děkujeme! Máme společný cíl – spolu a včas to dokážeme.