Platforma pro včasnou péči se od svého vzniku soustředí na zlepšování kvality služeb pro rodiny s dětmi. Klíčovým partnerem v tomto procesu je tým Gov Labu, který se podílí na evaluaci a směřování jejího rozvoje. V nedávno vydané případové studii o službách včasné péče na Znojemsku a Vítkovsku se Gov Lab zaměřil na konkrétní dopady a přístupy, které mohou pomoci zlepšit podporu rodinám čelícím složitým životním situacím. Jan Hněvkovský, spoluzakladatel Gov Labu, v rozhovoru reflektuje, jak se Platforma změnila a co se jí podařilo dosáhnout.
Honzo, Gov Lab spolupracuje s Platformou pro včasnou péči od samého začátku. Jak hodnotíš její vývoj a výsledky této spolupráce? Kde vidíš nejvýraznější posun?
Vidím obrovský posun. Platforma vznikla jako projekt pod několika nadacemi. Nyní je to sebevědomá organizace s profesionálním řízením, která zná své poslání a má čím dál větší vliv v celém systému zaměřeném na rodiny s dětmi v raném věku. A to jak na národní, tak regionální úrovni.
Z pohledu evaluátora, jaké dopady má činnost Platformy na zapojené organizace? Lze říci, že přístup Platformy přispívá k vyšší kvalitě poskytovaných služeb?
Na téma přínosů členství v Platformě jsme provedli kvalitativní výzkum s organizacemi a dopady jsou jednoznačně viditelné. Rozdělil bych je na přímé dopady na organizace a dopady skrze organizace na jejich klienty. Organizace uvádí, že Platforma jim dává společenství, které jim poskytuje oporu, dodává odvahu a inspiraci dělat inovativní služby a zároveň nadhled nad celým systémem okolo včasné péče. Tato podpora se následně projevuje na zlepšené práci s klienty. Její přínos lze shrnout tak, že zapojené děti mají větší šanci na úspěšnou cestu složitostmi našeho vzdělávacího systému.
V kontextu evaluace a metodického vedení, kde vidíš největší příležitosti pro zlepšení nebo prohloubení stávajících přístupů v oblasti včasné péče? Na co bychom se měli zaměřit do budoucna?
Já vidím obecně obrovský prostor v kvalitnějším řízení organizací. Schopnost nastavit řízení tak, abych v současném měnícím se světě zvládl organizaci efektivně navigovat za posláním, které si stanovím. Když se podívám na věcná témata, tak mi přijde důležité si vůbec uvědomit palčivost situace, kdy máme výrazně více dětí, které potřebují nějakou formu podpory. A čím dříve ji dostanou, tím to může mít větší dopad na jejich následný život.
Zároveň je dobré pamatovat, že rodiny mají často problémy, které výrazně přesahují jeden „sektor“. Jedinou možnou cestu vidím v mnohem silnějším propojení vzdělávacího, sociálního a zdravotního systému v oblasti rodin. A to jak na celonárodní úrovni mezi ministerstvy, tak na té lokální ve vztahu k samotným rodinám.
V Ostravě-Porubě působíš jako facilitátor při implementaci procesního nástroje Primokiz. Jak hodnotíš tento proces? Můžeš sdílet, zda a jak přispívá k inovacím v podpoře dětí a rodin v území? Nebo je ještě na hodnocení brzo?
Zatím dobrý! Na hodnocení přínosů rodinám je ještě doopravdy brzo. Nástroj je zaměřený na větší propojení lokálních aktérů, o kterém jsem mluvil v předchozí otázce. Tady mě těší, že se podařilo vytvořit lokální tým, který spojuje všechny důležité sektory okolo rodin. Už teď je zřejmé, že hloubka diskuzí, které na setkáních vedeme, se výrazně prohlubuje a různé pohledy se vzájemně sbližují. Těším se na další společnou práci jak na nadcházející analýze, tak i při tvorbě strategie a konkrétních opatření pro Porubu.
Gov Lab klade důraz na inovativní přístupy a systémové nastavení procesů. Jak podle tebe tyto přístupy podporují transformaci směrem k cílenější a efektivnější podpoře v našem případě ohrožených rodin s dětmi?
Bez nich to v současném dynamicky se vyvíjejícím světě nejde. To je dobré si připustit. Ve chvíli, kdy si myslím, že přesně vím, co a jak potřebuji dělat, tak se přestávám učit a brzo přestanu být relevantní. U lidí, kteří mají ve věcech moc jasno, u mne vždy začne blikat červená kontrolka. Důležitost systémového pohledu demonstruji na frázi, kterou často slýchám „je to o lidech“. Pokud budu upřímný, často to říkají lidé, kteří si nedovedou představit svou organizaci nebo službu jako systém. Potom se uchylují pouze k mikromanagementu lidí a začíná to být jen o lidech. Někdy je problém doopravdy v lidech, ale většina lidí se chová podle toho, jaké jim systém okolo nich dává pobídky k chování.
Jaké konkrétní techniky a postupy v oblasti evaluace bys označil za klíčové přínosy, které organizacím v praxi pomáhají zlepšovat kvalitu služeb?
Čím dál více vnímám evaluaci jako jednu z integrálních součástí systému řízení. Doporučení by bylo: pravidelně a často reflektujte svou práci a vyhodnocujte to, co potřebujete k lepšímu rozhodování v organizaci. Zároveň využívejte přiměřeně náročné metody sběru dat. Někdy se stačí strukturovaně pobavit s člověkem a získám rychlou a důležitou zpětnou vazbu. Pro podchycení detailnějších dopadů na úrovni klientů je samozřejmě potřeba náročnějších metod. A nezapomínejte, že klíčová je diskuze nad zjištěními a co pro nás znamenají, ne analýza samotná. Pravidelné reflexi zdar!
Hlavním přínosem včasné péče je zvýšení šance na vzdělávací úspěch díky komplexní podpoře dítěte i celé rodiny – to je klíčové zjištění případové studie o službách včasné péče na Znojemsku a Vítkovsku. Podívejte se na její celé znění.
Rozhovor vedla: Vlasta Holéciová, Foto: archiv
