Od 5. do 8. srpna se v Tvrzi Holešice u Orlické přehrady uskutečnila už 4. letní škola Platformy pro včasnou péči (PVP), které se zúčastnilo více než padesát odborníků z celé České republiky z řad členských organizací Platformy. Hlavním tématem bylo propojení sociálních služeb a vzdělávání se zdravotnictvím, které se promítlo do řady workshopů, panelových diskusí a odborných přednášek.
Úvodní workshop, vedený organizací Host Home-Start ČR, upozornil na nutnost efektivního propojení sociálních služeb se zdravotníky. Host Home-Start ČR poskytuje služby rodinám s dětmi do šesti let věku, které se nacházejí v náročné životní situaci. Organizace již navázala spolupráci s gynekology a porodnicemi, avšak, jak uvedla ředitelka Host Home-Start ČR Kateřina Vápenková, tato spolupráce dosud postrádá systémové ukotvení. To vede k nutnosti spoléhat se především na osobní vazby, které však nejsou dostatečné k zajištění systémového propojení služeb.
Účastníky workshopu přednášející z HOST Home-Start ČR seznámili s metodou posilování vazby mezi rodičem a dítětem, včetně konceptu „rodina-hrou“, a byla představena dobrovolnická práce zaměřená na podporu bazálních vztahů v rodinách.
Advokacie byla dalším důležitým tématem letní školy. Den věnovaný advokacii vedli advokační expert Štěpán Drahokoupil a Petr Pabian, koordinátor pro veřejné politiky Platformy pro včasnou péči. Zaměřili jsme se na dlouhodobou advokační strategii PVP a definovali jsme klíčová témata. Sdílení zkušeností a příběhů z praxe umožnilo účastníkům pojmenovat a diskutovat aktuální advokační otázky, kterým čelí.
Předsedkyně Platformy pro včasnou péči Pavlína Kráčmarová, zdůraznila, že advokacie je pro Platformu klíčová od jejího vzniku. „Dlouhodobě usilujeme o systémovou změnu, díky které se každé dítě může rozvíjet s ohledem na jeho sociální či ekonomické podmínky. Platforma je členem v pěti stálých pracovních skupinách na odpovědných ministerstvech. Účastníme se pravidelných jednání. Připomínkovali jsme vznikající zákon na ochranu dětí a podporu rodin,“ uvedla Pavlína Kráčmarová k advokačním aktivitám PVP.
Vystoupila také Mgr. Kristýna Hrdličková z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ), konkrétně z Centra perinatálního duševního zdraví. Kristýna Hrdličková se podílí na projektech zaměřených na ověřování peer podpory v oblasti duševního zdraví žen po porodu a působí také jako terapeutka dětí s poruchou autistického spektra. Centrum perinatálního duševního zdraví se specializuje na aplikovaný klinický výzkum zaměřený na psychosociální zdraví a wellbeing žen v perinatálním období a během mateřské a rodičovské dovolené.
V České republice je nedostatek specialistů v oblasti perinatální duševní péče, což zdůrazňuje potřebu včasné edukace, která může předejít dlouhodobým problémům a ušetřit stovky hodin trápení. “Po šestinedělí de facto přestanete systém zajímat, respektive pozornost je upřena už pouze na dítě. Výdaje na neřešený a nezachycený problém u žen po porodu dopadají ze 70 % na dítě a to až do úrovně toho, jak se mu později bude dařit ve vzdělávání,” uvedla Kristýna Hrdličková.
Screening po porodu, který je součástí Národního akčního plánu 2020–2030, je jedním z preventivních kroků a v současné době se provádí ve 34 porodnicích v Česku, zejména díky úsilí NUDZ.
Důležitá byla i panelová diskuse, která se zaměřila na otázky týkající se propojení služeb se zdravotnictvím. Mezi hosty byli MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů (OSPDL ČLS JEP), Lilly Ahou Král, expertka na profesní vzdělávání zdravotníků, a MUDr. Jiří Turko, dětský lékař z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Mluvili jsme o možnostech spolupráce mezi sociálními pracovníky a lékaři, přičemž byly představeny tři kazuistiky z praxe. Následná skupinová diskuse se zaměřila na reálné možnosti spolupráce, jak v klinické praxi, tak v terénu, a byla zdůrazněna potřeba společného vzdělávání mezi oběma sektory.
Výstupem této diskuse byla konkrétní nabídka spolupráce mezi lékaři první volby a sociálními pracovníky, což představuje významný krok vpřed v propojování těchto profesí.
Poslední přednášku vedla Mgr. Alena Skotáková, Ph.D., odborná asistentka z katedry tělesné výchovy a společenských věd na Masarykově univerzitě v Brně. Alena Skotáková se ve své prezentaci zaměřila na vliv motorického vývoje v raném věku na pozdější učení, psychické a fyzické zdraví dětí.
Seznámili jsme se s jednotlivými pohybovými fázemi dětí do jednoho roku věku a diskutovali o významu pohybové gramotnosti a primárních reflexů v psychomotorickém vývoji. „Děti, které lezou, jsou sami sobě nejlepším terapeutem. Psychomotorický vývoj je silně ovlivněn emocemi, a proto je důležitý nejen pohyb, ale také vhodné emocionální podněty,“ vysvětlila Alena Skotáková.
Mluvila také o pojmu pohybová gramotnost a významu primárních reflexů, jež hrají velkou roli ve vývoji neuronové sítě v mozku. Účastníci se rovněž učili, jak pracovat v oblasti pohybového rozvoje s dětmi s náročným chováním.
Celou letní školou provázel facilitátor Štefan Schwarc, který vedl cvičení na osobní i profesní rozvoj a posílení týmové práce.
Letní škola Platformy pro včasnou péči poskytla prostor pro identifikaci a diskusi o „slepých skvrnách“ v propojení sociálních služeb a vzdělávání se zdravotnictvím. Jak uvedla Kateřina Sirotková, ředitelka spolku: „Je evidentní, že je nezbytné systémově podpořit spolupráci mezi těmito sektory pro včasnou identifikaci potenciálních problémů. Dlouholetá praxe již prokázala potřebu systematického propojení, letošní letní škola to jednoznačně potvrdila.“
Text: Vlasta Holéciová, Foto: Ondřej Maňák, Vlasta Holéciová
