Na konci června tepličtí salesiáni, po necelých dvou letech od začátku rekonstrukce, slavnostně otevřeli Živý dům. Rekonstrukce bývalých jeslí vyšla na necelých 98 milionů korun. Salesiáni tak mají komunitní centrum pro děti a mládež a také vlastní zázemí. Při této příležitosti přinášíme velký letní rozhovor s Vendulkou Drobnou, ředitelkou Salesiánského střediska Štěpána Trochty – dům dětí a mládeže. Nemluvili jsme pouze o tom, jak náročné bylo vdechnout zchátralé budově nový život, ale také o včasné péči a třicetiletém úsilí salesiánů o zlepšování života ohrožených dětí a rodin v Teplicích.

V Teplicích se vám podařila velká věc, a to je otevření nového komunitního centra Živý dům. Slavnostnímu otevření předcházela rozsáhlá a několikaletá rekonstrukce. Jaké jsou vaše pocity teď, po slavnostním otevření Živého domu?

Musím přiznat, že posledních několik let bylo velmi náročných. Mnohokrát jsme se cítili na pokraji sil, ale na to, abychom polevili, nebyl čas. Teď cítím obrovskou vděčnost. Jsem šťastná, že jsme to zvládli, a že se to povedlo. Kolem projektu se sešlo nespočet dobrosrdečných lidí, bez kterých bychom Živý dům neotevřeli. Těm bych chtěla ještě jednou srdečně poděkovat.

Živý dům je v Trnovanech, kde je vaše práce v Teplicích nejvíce potřeba. Co si od tohoto strategického umístění slibujete?

Živý dům jsme se rozhodli vybudovat proto, aby se měli kde setkávat děti, mladí lidé a rodiny nejen z Trnovan. V Teplicích působíme už více než 30 let, naší klientelu dobře známe a uvědomujeme si, že byl čas se přesunout blíže k nim. Už při slavnostním otevření se naše očekávání naplnila. Během jednoho odpoledne Živý dům ožil, naplnily ho rodiny nejrůznějších národností, sociálních poměrů i náboženských vyznání. Přesně to jsme si představovali. Že vytvoříme místo, kde se budou všichni cítit bezpečně a vítaní.

Co všechno nové komunitní centrum dětem a rodinám nabídne?

Primárně to bude stejně tak, jako tomu bylo ve středisku na Maršovské. Živý dům je volnočasové středisko pro děti a nízkoprahový klub pro mládež. Především zde budeme poskytovat zájmové vzdělávání, jako jsou kroužky všech zaměření, otevřený klub, doučování a jednodenní i pobytové akce. Přesunuly se sem také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které nabízejí pomoc a podporu při řešení například výchovných problémů, vyřizování sociálních dávek, jednání s úřady, doučováním, nebo zprostředkovávají materiální a potravinovou pomoc. V dopoledních hodinách budou prostory využívat školy, které sem budou přicházet na Animo, což jsou preventivní programy pro třídní kolektivy.

Členy Platformy jste už řadu let. Jak vlastně vnímáte včasnou péči? Kde vidíte její hlavní přínosy?

Nejen nám, odborníkům, ale i laikům je jasné, že je snazší působit preventivně než hasit požáry. Včasná péče vytváří prostor pro učení, podporu, pomoc, zachytává možné potíže v jejich počátku, na příkladech dobré praxe lze vidět, čemu lze předejít. Včasná péče přináší úspěch, radost, dobro, pochopení, snazší a vlídnější komunikaci, a to všem podílejícím se subjektům, ať jsou to děti, rodiny, pediatři, učitelé, ředitelé, sociální pracovníci, aj. Včasnou péčí můžeme předejít potížím ve vztazích, ve finančním zaopatření rodiny, zdravotním komplikacím, a hlavně potížím ve vzdělávání.

Jakým způsobem ve vaší organizaci pracujete? Kdo se na poskytování včasné péče podílí?

V naší organizaci se prolínají programy vzdělávací a sociální. Díky tomu dokážeme dětem, mládeži i jejich rodinám poskytovat komplexní podporu a péči. Na začátku mělo středisko pouze volnočasové programy pro děti a mládež, ale na základě navyšující poptávky ze strany rodičů, jsme se před 15 lety rozšířili o dvě sociální služby – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Cílovou skupinou jsou děti, mládež a rodiny se socioekonomicko kulturním znevýhodněním.

Včasná péče je vykonávána prostřednictvím aktivit, intervencí především sociálních pracovnic v SAS, které navštěvují rodiny v jejich přirozeném prostředí, tzn. v domácnosti. Taktéž jsme díky projektu Klíč ke změně tři roky vedli kroužek Klíček pro děti ve věku 3-5, resp. 6, pokud v tom věku plnili ještě docházku do MŠ. Tento kroužek rozvíjí znalosti a dovednosti potřebné pro snazší nástup i další vzdělávání v MŠ či ZŠ. I po skončení projektu jsme se rozhodli v kroužku pokračovat, neboť se u cílové skupiny stal velmi oblíbeným a poptávka zcela převyšuje nabídku.

Pro děti do 8 let, které již navštěvovaly a navštěvují ZŠ, byly a jsou stále připraveny aktivity a kroužky v dalších programech organizace včetně letního tábora a příměstských táborů. Těmto dětem se věnovali a věnují především pedagogové volného času či speciální pedagogové.

Co považujete za největší úspěch v oblasti včasné péče?

Největší úspěch? Tím je rozhodně úzká spolupráce a zapálení pro téma včasné péče vedoucí odboru školství v našem městě. Za úspěch považujeme i aktivní spolupráci s jednou mateřskou školou a dvěma základními školami.

Můžete uvést konkrétní příklad nebo příběh klienta?

Romská maminka, 18 let, těhotná ve 3. ročníku SOŠ – díky intenzivní komunikaci s vedením školy, dokonce až s krajským odborem školství se podařilo mamince vzdělání úspěšně dokončit, počátky mateřství díky podpoře nejen našich pracovnic, ale i své maminky zvládla a v současné době se díky další naší podpoře podařilo přihlásit syna do MŠ.

Dalším úspěšným příběhem může být podpora otce samoživitele s 5 nezletilými dětmi. Tři starší dochází na 1. stupeň ZŠ, 5letého přijali do MŠ k povinnému předškolnímu vzdělávání, ale otci zůstal ještě 2letý syn, kterého se díky navázané spolupráci s ředitelkou MŠ podařilo umístit také. S MŠ i ZŠ i nadále úzce spolupracujeme. Aby se dětem dařilo, neměly nadbytečné absence, zajišťujeme prostřednictvím dárců financování stravného a dalších potřeb jako jsou výlety a školy v přírodě atd.

V Teplicích fungujete už víc jak 30 let. Jaká je aktuálně situace na Teplicku z hlediska rodin s dětmi? Sledujete v poslední době nějaký trend, ať už pozitivní nebo negativní?

Je zajímavé pozorovat, jak se za ty roky proměňuje klientela v programech naší organizace. Je to spojeno se stěhováním rodin z nebo do našeho města. Velká proměna přišla s návštěvníky z Blízkého východu, kteří přijeli do našeho lázeňského města i se svými dětmi, aby zde léčily potíže pohybového ústrojí. Mnoho z těchto rodin zde našlo nový domov a děti začaly navštěvovat i naše volnočasové středisko.

Další proměnu přinesla válka na Ukrajině, kvůli které se v našem městě usídlilo několik tisíc nových obyvatel se svými dětmi. I tyto děti se staly novými členy našeho střediska. Jsme za tyto proměny rádi, rozvíjí to naše programy, lidské zdroje, přináší to nové výzvy, ale i nutnost umět reagovat na potřebné změny a poptávku veřejnosti.

Co se týká sociální oblasti, mnoho rodin, především samoživitelů, se propadlo do chudoby. Týdně řešíme podporu novým či stávajícím rodičům právě v oblasti nedostatku financí v rodině. Tento nedostatek nepokryjí ani přiznané sociální dávky. MOP v našem městě, pokud je úřadem práce přiznán, není v požadované výši, tudíž neřeší problém, pro který jej rodina žádá. Tyto nedostatky dokážeme sanovat díky donátorům i drobným dárcům, kteří přispívají na konkrétní rodiny či děti.

V našem městě se teprve v roce 2015 započalo s komunitním plánováním, dříve nebyla sociální problematika prioritou vedení města. Tento trend se ve velmi, opravdu velmi pomalu proměňuje. Zatím stále musíme řešit dopady tohoto nezájmu o cílové skupiny v sociální oblasti. Případů, kdy jsou děti v rodinách těsně před jejich odebráním, je stále mnoho. Dětí, které jejich rodiče neposílají do školy, nepřihlašují již od 3 let do MŠ, taktéž. Dopady jsou jasné, ty nemusím popisovat. Stále se v MŠ setkáváme s trendem odmítání přijmout romské dítě, pokud je jeho maminka na RD s mladším dítětem. Maminky nám říkají, že jim rovnou u zápisu ředitelka sdělí, že nemá místo, maminka dítě tedy ani nezapíše.

Ať už je situace jakákoliv, pozitivní je, že se čím dál víc daří spolupráci nezisku s dalšími organizacemi či institucemi v oblasti péče o děti, mládež a rodiny.

Vendulka Drobná s týmem Selesiánského střediska Štěpána Trochty

S kým v regionu spolupracujete? Co vám tato spolupráce přináší?

V naší organizaci se těšíme především z podpory vedoucí školského odboru, úzce spolupracujeme s PPP, některými základními školami a jednou mateřskou školou. Další spolupráce se rozvinula s dvěma klinickými logopedkami, které mají své ordinace v našem městě. Díky těmto spolupracujícím subjektům můžeme předávat informace o významu včasné péče na poradách ředitelů, metodiků prevence, dalším organizacím, specialistům v oblasti péče o děti, pedagogům v MŠ i ZŠ. Spolupráci se daří i na soudě díky Iniciativě dítě 21. Spolupráce je rozšířena na celé ORP Teplice, kde naše organizace, a především SAS může působit. Díky tomu komunikujeme s vedením Charity Teplice, organizací Květina i Charitou Most působící v Duchcově.

Každé spolupráce si vážíme, utvrzuje nás, že v daném tématu, problematice, nejsme jediní zapálení a společně tak můžeme silněji působit na důležitých místech a může se nám tak podařit prosadit významné myšlenky či dokonce změny, v tomto případě změny postojů na včasnou péči či prevenci jako takovou u lidí ve vedoucích pozicích na magistrátu města.

Ve zkratce o Salesiánském středisku Štěpána Trochty – dům dětí a mládeže

  • Je organizace založená na křesťanských hodnotách. Nabízí zájmové vzdělávání, aktivní trávení volného času dětem a mládeži i pomoc rodinám. Cílem je samostatný, zodpovědný a čestný člověk.
  • Věří, že důležitým obdobím pro každého člověka je jeho dětství. Ve středisku se řídí mottem: Naléváme mladým chuť do života.
  • Už více než třicet let působí v Teplicích a je členem Platformy pro včasnou péči.

Rozhovor vedla Vlasta Holéciová, Foto: Petr Macek, Jan Macek, Radek Hanskut, Člověk a víra