„Dlouhodobě se potýkáme s tím, že rodiny, kterým pomáháme, se často do služby dostanou pozdě. Věříme, že pokud bychom se do rodin dostávali ve chvíli, kdy situace není vyhrocená, ale rodina s dítětem si spíše říká o pozornost, mohli bychom rodinu krátkodobě podpořit či nasměrovat. Aby se to dařilo, potřebovali bychom intenzivnější spolupráci mateřských škol nebo pediatrů,“ říká v rozhovoru Mgr. Radka Hamáčková, vedoucí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a sociální pracovnice z organizace Diakonie ČCE – středisko Světlo ve Vrchlabí. Ta je nově členem Platformy pro včasnou péči. 

Radko, nově jste členy Platformy pro včasnou péči. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodli pro členství v Platformě?

O Platformě jsme se dozvěděli díky spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto, který nám již několik let pomáhá spolufinancovat některé z našich aktivit. Dlouhodobě se potýkáme s tím, že rodiny, kterým pomáháme, se často do služby dostanou pozdě. Někdy až ve chvíli, kdy již nelze zvrátit třeba odchod dítěte z rodiny nebo situaci zlepšit. Spíše pracujeme na tom, aby se situace ještě nezhoršovala. Toto bychom chtěli změnit.

Věříme, že pokud bychom se do rodin dostávali ve chvíli, kdy situace není vyhrocená, ale rodina s dítětem si spíše říká o pozornost, mohli bychom rodinu pouze krátkodobě podpořit či nasměrovat. Aby se to dařilo, potřebovali bychom intenzivnější spolupráci mateřských škol nebo pediatrů. Ti se setkávají s rodiči a jejich dětmi již od raného věku a umí posoudit, zda by rodina nějakou podporu mohla potřebovat.

Tým sociálně aktivizační služby vrchlabské Diakonie.

Středisko Světlo ve Vrchlabí vzniklo v roce 1992 a je součástí celorepublikové sítě sociálních služeb Diakonie Českobratrské církve evangelické. Co pro vás znamená včasná péče?

Naše služba je zákonem definovaná jako služba sociální prevence. A právě prevence je dle našeho názoru velmi efektivní, pokud se využívá. Podobně vnímáme i včasnou péči. Děti rostou a vyvíjejí se až moc rychle a my rodiče jsme jen lidé a děláme chyby, o kterých často ani nevíme. Snažíme se dát dětem to nejlepší, ale někdy jim tím spíš škodíme.

Bohužel chyby, které jsme udělali v raném věku, vidíme většinou až v době dospívání našich dětí. To už bývá pozdě na to něco výrazně změnit. Takže pokud by rodiče mohli dostat zpětnou vazbu v době, kdy jsou jejich děti malé, může se podařit zcela se vyvarovat pozdějších vážných problémů. A to je velká věc!

S tím naprosto souhlasíme. A jakým způsobem ve vaší organizaci pracujete? Kdo se na poskytování včasné péče podílí?

Sociálně aktivizační služba, kterou provozujeme na Vrchlabsku a Jilemnicku, pracuje s rodinami s dětmi, které se ocitly v těžké situaci ovlivňující zdravý vývoj dítěte a tuto situaci nezvládají bez pomoci vyřešit. Ve chvíli, kdy někdo osloví naši službu, sociální pracovnice jedou přímo za rodinou do terénu, kde nabízí svoji pomoc v přirozeném prostředí rodiny. S klienty se domlouvají na tom, co konkrétně potřebují a na čem budou společně pracovat.

Nejdůležitější pro nás ve spolupráci s rodinami je vzájemná důvěra a vztah, který si budujeme. Vstupujeme totiž do domácnosti, řešíme osobní záležitosti rodiny a rodiče si někdy mohou připadat, že selhávají. Takže pokud bychom neměli mezi sebou důvěru, nic bychom nezmohli. Naštěstí se nám to daří a od klientů máme krásné zpětné vazby.

V rámci organizace poskytujeme ještě službu raná péče, které pomáhá rodinám pečujícím o dítě se zdravotním postižením ve věku 0-7 let.

A kdo bývají nejčastěji vaši klienti?

Na tuto otázku se nám špatně odpovídá. Každý klient je jiný, jedinečný. Naším klientem je rodina. Často pracujeme s rodiči samoživiteli, v některých rodinách jsou naopak rodiče oba, ale jejich situace bývá ztížená tím, že nepracují z různých důvodů (např. nedostačující vzdělání, zdravotní problémy či závislosti) nebo rodiče neměli podnětné prostředí, ve kterém vyrůstali a kde by se mohli naučit potřebné kompetence nebo jejich vztah není zdravý a dochází tak k některé z forem domácího násilí.

Děti, které vyrůstají v takovém prostředí, si s sebou nesou těžké břemeno a stává se, že podobné vzorce chování z primární rodiny přenesou následně i do svých rodin.

Příměstský tábor

Jaká je vůbec aktuálně situace na Vrchlabsku z hlediska vaší cílové skupiny?

Poslední dobou na Vrchlabsku zaznamenáváme větší zájem o naši službu. Nemyslíme si, že by to bylo způsobené nějakou situací ve společnosti, spíš to vnímáme tak, že se o naší službě postupně dozvídá více institucí a odborníků, kteří nás doporučí potenciálním klientům. Nicméně obecně můžeme asi konstatovat, že situace, které klienti řeší, jsou stále podobného rázu, nicméně problém bývá komplikovanější, než tomu bývalo dříve.

Je také pravdou, že se pomalu začínají ukazovat i zakázky, které jsou zaměřené na vzdělávání nebo duševní zdraví dětí. Stále však převládají finanční či bytové problémy. Je to s největší pravděpodobností místem, kde se služba poskytuje – Podkrkonoší a Krkonoše odjakživa byly „drsnou“ oblastí, kde pracovních nabídek není nadbytek a zároveň se stává stále větším lákadlem pro turisty a tak se možnosti pro udržitelné bydlení místních stále zmenšují. 

Dokážete shrnout nejčasnější problémy, které s rodinami řešíte?

Z pohledu potřeb rodin můžeme říct, že nejčastěji řešíme finanční problémy a s tím spojené problémy s bydlením, což bývá někdy odrazovým můstkem pro řešení návazných problémů, jako je například špatná docházka do školy nebo výchovné problémy dětí apod. 

Co vám naopak dělá radost? Kde vidíte zlepšení v poslední době?

Máme velkou radost, že se nám daří navazovat spolupráci s místními základními školami. Je to hlavně díky našemu návaznému projektu, ve kterém nabízíme „tak trochu jiné doučování“ pro děti sociálně vyloučené nebo tímto vyloučením ohrožené. Jde o to, že dítě k sobě získá parťáka, se kterým se nejen učí potřebnou látku, ale hlavně se ho snaží lektor motivovat ke vzdělávání, hledají společné cesty, jak si učení usnadnit a lépe ho zvládat a také má dítě možnost se svěřit s těžkostmi, které ho trápí, nebo pracovat třeba na sebevědomí dítěte či na tom, aby si získalo kamarády.

Zároveň v rámci projektu nabízíme rodičům a školám podporu při společných jednáních, tak aby došli k vzájemnému porozumění. Následně nabízíme těmto rodinám i naši službu (sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi), aby se pokroky dítěte podpořily i v rámci rodinného prostředí.

Díky tomu se nám daří dostávat se do rodin, kam bychom se jako služba nejspíš vůbec nedostali a byla by to škoda, protože i zde může působit preventivně a dáváme tak větší šanci dětem, aby zvládly základní školu a pokud možno pokračovaly i dále ve vzdělávání. 

Potravinová pomoc klientům

V každodenní práci se neobejdete bez spolupracujících institucí a organizací. S kým jste v úzké součinnosti?

Ano, spolupráce s návaznými službami a institucemi je pro nás důležitou součástí. Nejčastěji spolupracujeme se základními školami (díky zmíněnému projektu), s orgánem sociálně-právní ochrany dětí v Jilemnici a ve Vrchlabí, ale také s některými nadacemi a nadačními fondy, které financují dětem z našich rodin například kroužky, tábory nebo třeba obědy do škol.

Spolupracujících odborníků a služeb je samozřejmě mnohem více, není v našich silách všechny vyjmenovat, ale jsme za každého spolupracujícího jedince či službu vděční, bez nich by to prostě nešlo. 

A nakolik vám pomáhá fakt, že jste součástí Diakonie ČCE?

Pomáhá nám to hodně. Diakonie ČCE je jedním z největších poskytovatelů sociálních služeb u nás a velký důraz klade na kvalitu poskytovaných služeb, takže většinou nikdo nepochybuje o tom, zda jsme „legální“ služba a taková základní důvěra mezi námi a druhou stranou bývá většinou od začátku.

Zároveň Diakonie ČCE se opírá o základní hodnoty, které jsou z našeho úhlu pohledu alfou omegou celé práce v sociální oblasti. Tyto hodnoty – milosrdenství, fortelnost, naděje a společenství – nám dávají smysl a prolínají se celou naší prací.

Společenství  Diakonie ČCE je pro nás také důležitým partnerem pro řešení nových výzev, dává nám stabilní zázemí, propojuje jednotlivá střediska v různých koutech republiky a umí nás podpořit, když to potřebujeme. Velmi si ceníme toho, že v tom nejsme sami. 

Na jaké překážky ve vaší práci nejčastěji narážíte? 

Asi bychom to nenazvaly „překážkou“, chápeme to spíš jako proces, cestu, učení se nás, ostatních odborníků nebo i společnosti. Všechno má svůj čas. Ale určitě bychom uvítali hlubší spolupráci s mateřskými školami nebo s pediatry či dalšími odborníky, kteří pracují s dětmi od narození až do nástupu povinné školní docházky. Rádi bychom, abychom byli vnímáni jako pomoc a aby říct si o pomoc nebylo vnímáno jako slabost, ale jako velká odvaha.

Z takové obecnější roviny, je dlouhodobým problémem financování sociálních služeb jako takových. Za prvé je to oblast velmi podfinancovaná a za druhé systém financování není dobře nastavený. Nikdy zkrátka nevíme, jestli a kolik peněz dostaneme, takže žijeme ve velké nejistotě. Ale s tím se potýkají všechny sociální služby.

Zároveň jsme velmi rádi za každý finanční dar od firem nebo soukromých dárců, kteří si uvědomují těžkou situaci sociálních služeb a podpoří tak naši práci. 

A s jakými výzvami vstupujete do roku 2024?

Chceme v novém roce opět posunout kvalitu naší služby, takže budeme využívat metodické konzultace, stáže a vzdělávání, abychom se posunuli zase o krok dál. Služba projde rozvojovým auditem, abychom zjistili, kde a co můžeme ještě zlepšit.

Zároveň chceme i nadále rozšiřovat povědomí o službě a navázat spolupráci s dalšími organizacemi, takže nás čeká hledání cest, jak a s kým spolupráci navázat.

A určitě se budeme věnovat i našemu týmu, protože ten je pro nás to nejcennější, co máme. Vzájemně se podporujeme a učíme se od sebe,  je tedy potřeba se věnovat i týmovým aktivitám.

Rozhovor vedla Vlasta Holéciová, Foto: Diakonie ČCE – Světlo ve Vrchlabí