Anna Kubíčková, z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, shrnula podstatné závěry a souvislosti z přednášky od Center on the Devoloping Child Univerzity z Harvardu, kterou připravila Priscila Pumarada Urrutia pro letní školu Platformy pro včasnou péči.
Na vývoj dítěte má vliv jak prostředí a blízké osoby, tak lidé, kteří s dítětem přicházejí do kontaktu. Čím je kontakt pravidelnější a dlouhodobější, tím více vlivu na dítě máme. Priscila Pumarada Urrutia představila základní principy, které pomohou vývoj dítěte pozitivně podporovat.
V raném vývoji dítěte má největší vliv na dítě rodina nebo pečovatelé (dále jen rodina). Pokud má však rodina ztíženou životní situaci a často musí čelit stresu nebo překonávat obtíže, zbyde méně času i energie na rozvoj dítěte. Někteří rodiče mohou mít také menší rodičovské kompetence, typicky pokud sami vyrůstali v ústavní péči nebo se v dětství setkávali s nevhodnými výchovnými vzory. V takové situaci je vhodné co nejdříve (ideálně již před narozením dítěte) s rodiči natrénovat podporující výchovné působení. K tomu nám pomůže řídit se třemi vědecky ověřenými principy, které zlepšují výsledek dětí a rodin:
1. Budovat vnímavé vztahy
2. Snižovat stres
3. Posilovat klíčové životní dovednosti
Budování vnímavých vztahů
Rozvoji dítěte pomáhá, když blízké osoby v okolí aktivně reagují a podporují aktuální zájem dítěte. Rodič buduje vnímavý vztah, pokud v dobrém naladění a příjemném prostředí postupuje přibližně v těchto krocích:
1. Všimnout si, o co dítě nyní projevuje zájem a projevit svůj zájem o aktivitu/hračku (výrazem obličeje, citoslovcem „jéé“, napodobením zvuku hračky, emotivně zabarveným krátkým sdělením či otázkou „Je to koníček?“)
2. Vyjádřit svou podporu a povzbudit dítě ke společné aktivitě (doplněním zvuků hračky při aktivitě, ukazováním na části hračky, napodobováním nebo doplněním pohybů dítěte apod.)
3. Pojmenovat hračku nebo aktivitu (pomáhá rozvoji slovního základu)
4. Střídat se při hraní (aktivitu dítěte doplňujeme a také necháváme prostor pro vyjádření dítěte, podobně jako bychom si v rozhovoru předávali slovo)
5. Procvičovat zakončení a začátek nové aktivity (všimneme si, když dítě ztrácí o aktivitu zájem a následujeme dítě v zájmu o jinou aktivitu/hračku; u starších dětí můžeme pomáhat s nácvikem uklízení původní hračky)
Snižování stresu
Stres je nedílnou součástí života. Naše nervová soustava však pracuje trochu jinak, když je vystavena stresu – postupně se při zvyšování stresu čím dál méně zapojí vyšší mozkové funkce a naopak se zvyšuje aktivita vývojově starších center až po reflexivní reakce. To ale znamená, že v takových chvílích se nedokážeme učit nové věci ani se soustředit na cokoliv jiného než je původce stresu. To samé platí u malých dětí, které právě potřebují nejvíce zapojovat, a tím rozvíjet, vyšší mozkové funkce. Zároveň jsou přirozeně snáze rozrušitelné (vzpomeňte si co vše děti rozpláče a “rozhodí”). Obecně se můžeme setkávat se třemi druhy stresu:
Pozitivní: Malá stresová reakce (spíše pocit napětí) při pozitivní podpoře blízkých pomáhá budovat odolnost a funkčnost stresové reakce.
Tolerovatelný: Krátkodobý stres, který může jedinec překonat a je podporován blízkými osobami může v menším množství pomoct budování dovedností a copingových strategií (není vhodné vyvolávat stres cíleně, spíše si všímat situací a pomáhat je dětem překonávat a učit se z nich).
Toxický: Pokud je stres příliš častý, intenzivní a/nebo dlouhodobý, pak zásadně negativně ovlivňuje vývoj dítěte. Chronický stres je také charakterizován nedostatečnou podporou blízkých osob.
Pokud jsme dětem emocionální oporou v náročných situacích, pomáháme jim snáze překonávat stres a tím jim umožňujeme lépe se rozvíjet. Zároveň také modelujeme (a později můžeme cíleně učit) vhodné zvládání náročných situací.
Posilování klíčových dovedností
Cílený rozvoj klíčových životních dovedností tvoří základ pro budoucí život dítěte. U nejmladších dětí jsou životní dovednosti rozvíjeny především pomocí klidného vnímavého vztahu a pozornosti blízkých osob. Proto je vhodné, když se rodiče sami zamyslí, jaké dovednosti by chtěli pro dítě modelovat. Postupně se pak mohou u dětí zaměřit především na nácvik a podporu zájmu o okolí, udržení pozornosti, rozhodování, řešení problémů, rozpoznávání emocí, kontrolu impulzů, plánování, stanovování cílů, jejich postupného dosahování a soužití s pravidly.
Další zdroje:
https://www.podporainkluze.cz/material/plakaty-pro-rozvoj-emocnich-dovednosti/
https://www.podporainkluze.cz/material/vysvetlujme-detem-co-nam-pomaha/
https://www.pbiscr.cz/cs/2021/07/30/prvni-rok-s-pbis/
