Bc. Lenka Lubeníková vede odloučené pracoviště MŠ Bohumínská ve Slezské Ostravě. Je způsob její práce a dalších kolegů běžný nebo výjimečný? Posuďte sami v rozhovoru, který vedla Aneta Suchá.
Můžete prosím popsat lokalitu, ve které se vaše mš nachází?
Pracuji v odloučené lokalitě v Ostravě- Kunčičkách, kde bydlí převážně lidé romské národnosti. V této oblasti je jedna MŠ, ZŠ, ve které je zřízen nultý ročník pro předškolní děti a také se v této oblasti nachází klubík pro předškolní děti. Úzce spolupracujeme s knihovnou, místní farností a také s charitou.
Jak na vaší škole obvykle probíhají zápisy do prvních tříd a do mateřských škol?
Doposud probíhal zápis do prvních tříd tak, že jsme rodiče o termínech zápisů jednotlivých škol informovali, případně vysvětlovali krok za krokem, jak mají postupovat. Taktéž děti jsme v rámci dopoledních činností formou hry připravovali na to, jak zápis bude pravděpodobně probíhat, co bude jednotlivé učitele na školách zajímat. Stejné informace dostali také rodiče. Podobným způsobem informujeme i o zápise do MŠ. Předem komunikujeme s výše popsanými institucemi, roznášíme připravené letáky, aby se informace dostaly do nejširší veřejnosti, poté jim pomáháme vyplnit formuláře, důležité pro přijetí.
Jak probíhá vaše komunikace s rodiči před zápisem?
Individuálně rodiče informujeme o všech potřebných krocích, hromadné schůzky nepořádáme, osvědčilo se nám, hovořit s každým rodičem osobně.
Myslíte, že tam stále jsou nějaké bariéry na straně rodičů – nedůvěra, strach, finance?
Co se týká pobytu dětí v MŠ, největší bariérou je podle mně neinformovanost rodičů. Často se setkávám s tím, že si rodiče neuvědomují, jak je předškolní vzdělávání podstatné pro zdravý sociální vývoj jejich dětí. Strach hraje také podstatnou úlohu, rodiče se bojí, že jejich dítě nebude v kolektivu přijato. Jestliže však tomu dají šanci, brzy zjistí, že je dítě velmi spokojené a do MŠ se těší. V neposlední řadě mají také vliv finance. Podstatná část rodin žije v hmotné nouzi, těmto rodičům ale bývá ze strany státu pomoženo tím, že děti mají v MŠ stravu zdarma a rodiče školné nehradí. Jestliže rodiče nabydou zkušenost s MŠ, získávají důvěru a po čase přihlašují i mladší sourozence.
Které komunikační kanály se vám nejvíce osvědčily? Které naopak nevyužíváte a proč?
Internet, webové stránky využíváme pro veřejnost, která tento kanál běžně používá. To je ale mizivé procento. V naší oblasti je velikým přínosem asistent, který se mnou v době zápisu vyráží do ulic a komunikuje s rodiči přímo. Dále spolupracujeme s farností, knihovnou, ZŠ a charitou, která má v této komunitě a lokalitě daleko větší dosah.
Co byste doporučila ostatním, kterým se nedaří před zápisem s některými rodinami zkontaktovat? Jakou strategii zvolit, aby se informace o zápisu dostala opravdu ke všem?
Nám se opravdu osvědčilo spolupracovat s výše popsanými školskými i neškolskými institucemi a především vycházet do ulic, lepíme letáčky nebo je rozdáváme, taky prosíme rodiče, které u nás mají děti, aby informace šířili dále.
Co se vám osvědčilo pro navazování důvěry u rodičů a dětí? Jaké faktory jej ovlivňují?
Romský asistent vzbuzuje u rodičů větší důvěru, komunikace je snadnější. Děti jsou v tomto věku důvěřivé, je důležité získat si rodiče. Chce to trpělivost a čas, vlídný přístup. Sám pedagog musí celé situaci sám věřit a dělat to s láskou, jinak to rodič samozřejmě vycítí.
Jakou roli v tomto případě hraje provázanost školy s místní komunitou?
Domnívám se, že důležitou roli. Je zapotřebí, aby škola znala původ této komunity, mít náhled do historie, aby byla pochopena mentalita této komunity, a pak se lépe volí strategie ke společné komunikaci a spolupráci. Je příjemné pořádat společné dny s rodinou, v rámci různých svátků a dalších příležitostech. Určitě to pak pozitivně ovlivňuje další spolupráci.
Je něco, co byste ráda na současném systému zápisu změnila? Jak by měl podle vás probíhat „ideální“ zápis?
„Ideální zápis“ je podle mně ten, kdy rodič dopředu ví, které jednotlivé kroky je zapotřebí udělat a přišel již sám s vyplněnou žádostí, která nepotřebuje doupravit. To je ale v této oblasti nemožné. Vím, že místní charita rodičům s těmito náležitostmi velmi obratně pomáhá, ale ne všichni rodiče se na charitu o pomoc obracejí. Předpokládám, že každoročně bude zápis vypadat podobně. Já osobně s tím nemám problém.
Co byste poradila rodičům, kteří mají děti v předškolním věku? Jak by se měli na zápis nejlépe připravit a co by neměli podcenit?
V naši MŠ vedeme vždy od měsíce října kroužek pro předškoláky, kde je k zápisu systematicky připravujeme. Rodiče informujeme o jejich dovednostech a schopnostech, v které oblasti by dítě měli podporovat. Mezi pátým až šestým rokem by se dětem měli obzvlášť věnovat, a to v oblasti komunikace, sociální zdatnosti, samostatnosti a zodpovědnosti. Tento kroužek se nám velmi osvědčil, vede ho asistentka s dětmi tam poté procvičují oblasti, které by dítě mělo před zápisem samostatně zvládnout. Také si dělají společně cvičné zápisy, dítě pak je více seznámeno s celým průběhem a samozřejmě, když ví, co ho čeká, tak je v den D i méně nervózní.
Máte i nějaký pozitivní příklad, který se vám vybaví? Co u vás zafungovalo?
Několikrát se nám stalo, že rodiče přiváděli své děti a sami rodiče byli velmi nedůvěřiví. Děti je pak svou spokojeností a těšením se do MŠ přesvědčili, že je jim zde dobře a je vše v pořádku. Takže, když rodič vidí, že jeho dítě spokojené a ve školce šťastné, tak je i on. Jde přeci jen o novou zkušenost. Rodiče pak většinou obrátí a jsou velmi přátelští a nápomocní.
